Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 6 > Josef Kašpar: Mussoliniho projev o rasových zákonech

Josef Kašpar

Mussoliniho projev o rasových zákonech

I v Itálii se nacházejí historikové-revizionisté. Zneužívají toho, že během prvních deseti let vlády Benito Mussolini dal schválit celou řadu sociálních zákonů, z nichž se některé dochovaly až dodnes. A jednou z legend je, že přijetí rasistických antisemitských zákonů na podzim roku 1938 bylo výsledkem nátlaku z Berlína či pokusem o imitaci Norimberských zákonů z roku 1935. Tato teorie utrpěla poslední a lze doufat definitivní ránu. Historický ústav „Luce“, jehož posláním je uchování a restaurování filmových dokumentů, uveřejnil před několika týdny filmový záznam projevu, který Mussolini přednesl na podzim roku 1938. Vystoupil z křižníku, který zakotvil v terstském přístavu, a k jásajícímu davu, který zaplnil hlavní náměstí města, přednesl projev. Ohlásil přijetí zákona, „který omezí nebezpečnou činnost Židů v Itálii“. Krátce potom dodal: „Od příchodu k moci se fašismus snažil kontrolovat jejich nebezpečnou činnost. Ale nepodařilo se. Tato rasa je nebezpečná a s naší rasou je neslučitelná. A kdo by se opovážil říci, že přijetí těchto zákonů přichází pod tlakem či se jedná o jakousi imitaci, je buď hlupák anebo nepřítel Itálie.“ Zmínil se samozřejmě i „o nižší rase“ atd. Popravdě řečeno jeho úmysly vyplývají i z pamětí jedné z Mussoliniho milenek, Margherity Sarfatti (1880-1961), pocházející z jedné zámožné židovské rodiny. Počátkem třicátých let, kdy již jejich známost skončila, jí poslal dopis, ve kterém doslova napsal: „Margherito, radím ti odejdi z Itálie. Pro Židy nebude brzy v Itálii místo.“ Sarfatti odešla do Švýcarska a zachránila se.

Krátce po projevu byl zákon vydán. Židé museli opustit jakoukoliv veřejnou činnost – univerzity, školy, ministerstva. Jeden plukovník, člen generálního štábu, spáchal sebevraždu, protože byl jako Žid propuštěn. Obchody byly samozřejmě arizovány. Je pravda, že pronásledování Židů se nedá srovnat s tím co se dělo v té době v Německu. Ale od roku 1943, kdy nacisté obsadili dvě třetiny Itálie a vytvořili loutkovou Italskou sociální republiku, byl jejich osud stejný jako ve všech okupovaných zemích. Ke cti Italů lze jen říct, že drtivá většina s rasismem nesouhlasila a v období kruté represe od roku 1943 mnoho osob i katolických duchovních skrylo pronásledované Židy ve svých budovách.

Josef Kašpar

Obsah Listů 6/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.