Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 2 > Václav Jamek: V Čechách zas nuda aneb Všichni v demisi

Václav Jamek

V Čechách zas nuda aneb Všichni v demisi

Tož tak.
A co k tomu dodat?
Ve světě: se chystá obchodní, možná též nukleární válka. Británie pořád odchází a odejít nemůže; královna za chvíli oslaví krásných sto let, co jim to asi tak může udělat se státem? Agent Podkarpatské Rusi Novičok tam zavraždil bývalého agenta Skřípala a po Evropě se rozpoutal hon na ruské diplomaty, podle zásady „zabili jste mi strejčka, tady máte přes dršku“, ale nemělo by se počkat na větší rybu? Tak třeba následníků už mají habaděj.

Turecko si dělá, co chce, na území jiných států, ale nám to nevr, my to vydr; syrská sněť postupuje. Španělská vláda pokračuje na vlastním státním území v koloniální politice. Polský katolický kněz napsal, ať příliš soucitný papež radši umře. Americká mládež se vzbouřila a žádá omezit přístup soukromých osob ke zbraním. Brexit a volby v Americe byly zmanipulovány jakýmisi internetovými raubíři, a co si teď na nich vezmeš. Čínský prezident smí vládnout až do smrti, pokud vůbec umře; ten americký doufá, že si to zavedou taky: holt konkurence, a dalších volebních čachrů netřeba, samé výhody.

Na Slovensku zavraždili novináře, šohajka mladého, pekného, lid zaplakal a žádá mafii, aby se rozpustila; mafie vyjádřila slovenskému lidu své sympatie a pochopení. V Maďarsku měli jediného muslimského utečence a ten přímo v Budapešti snědl anglickou guvernantku: jak řekl místní Orbán, i s chlupama; a propašoval jim ho tam kosmopolita Soros, převlečeného za tu guvernantku, protože u těch je plnovous normální. Jak potom dokázal sebevražedný atentátník sežrat sám sebe, tomu maďarské tajné služby ještě pořád nepřišly na kloub a obávají se, že mrtvý islamista sežral i ten kloub. Byla to nejdokonalejší sebevražda všech dob. Ukazuje to, že muslimové jsou z nenávisti k naší křesťanské civilizaci schopni všeho.

V Polsku si uzákonili, že antisemitismus neexistuje; v Brazílii, že neexistuje korupce, a když, tak jen u levičáků, protože nejsou dost tvrdí a nedokážou i vraždit, a když, tak ne dost; v Izraeli, že antisemitismus je všechno, o čem to izraelská vláda prohlásí (pořád si říkám, v čem jí ty atomovky asi pomůžou).

O velikonocích někam spadla čínská vesmírná stanice. Masakry, znásilňování, otroctví: Sýrie, Libye, Irák, Jemen, Afghánistán, Pákistán, Barma, Filipíny, Jižní Súdán, Darfúr, Nigérie, staré dobré Kongo. A co oko nevidí. Vykořisťování dětské práce: všude možně. Světová jistota hrůzy. Lichtenštejnsko a Bhútán stáhly se hlouběji do svých velehor a budují podzemní kryty.

Zatímco u nás.

Někdo naši zemi zrovna vyhodnotil jako úhrnem nejlepší z celé Evropské unie. Nepamatuji si přesně, v čem, patrně v klidu na práci. (Nejhorší, devětadvacátá z osmadvaceti, je Francie, tam na rozdíl od nás námezdní chátra zlobí v ulicích a islámskou invazí se zastrašit nenechá. A přitom mají takového fešáka prezidenta.) Ale prý nám hrozí jakési přehřátí, protože kvůli stoupající produktivitě nás ohrožují rostoucí mzdy. Tak tomu nerozumím. Měly by s větší produktivitou mzdy klesat? Ledaže by to hodnocení psal Vladimír Dlouhý, kdysi komunistický ministr, ten by nezvedal mzdy za žádných okolností. Nebo že by to souviselo s globálním oteplováním?

Ve skutečnosti – řekli by Werich a Voskovec, kdyby se psal rok 1938 – se nám poměry ustalují směrem k nule. Havel (přemoudřelý jako vždycky) by to hned převáděl na entropii, čili že povážlivě stydneme, energie se vyčerpala, složité společenské struktury se rozpadají na myriády stejných drobných částic, jimž kvantová fyzika říká prdony a z nichž pozůstává tzv. temná hmota, prý většina vesmíru. Asi jako když se v seriálu Hvězdná brána všichni zuřiví replikátoři s takovým jemným zvoněním najednou rozpadnou na jednotlivé dílky lega, z nichž se skládají. Takže jaképak přehřívání. Organizované obracení v prach, už zaživa.

A vskutku se to tak jeví: síly docházejí. Pořád se hádáme, ale už to nemá šťávu: ti nejvzteklejší dostali svého Entropa na Hrad, mají, co chtěli, teď stojí a nevědí. I šém už přestali hledat. Nejlepší bude počkat, ale věda jim nepomůže. Trochu vášně se ještě probudí, když začnou o muslimských uprchlících: kdyby u nás nějací byli, také by dokázali sežrat anglickou guvernantku, kdyby u nás nějaká byla. S podmiňovacím způsobem daleko nedojdeš. Zvlášť když vepřového je pořád všude dost. Ani ze slibovaného vyzbrojování obyvatelstva a následné střelby po českých gymnáziích asi nic nebude, když sociální demokrati se špinavými prápory plnými hnědých fleků tak pohořeli ve volbách. Že jsou teď ochotni vlézt do jakékoli vlády? Nuda.

Takže v Čechách zas nuda. Naštěstí se hned ozve Morava: a co u nás, dovolte! Ještě že nám zbyly nějaké ty středověké tradice. Nuda v pěkných krojích s čepci a volány je hned zajímavější, a cimbálové muziky jsem měl vždycky rád.

Jenže to nevydrží. Za pár minut zas nuda. Sportovcům chtějí předělat hymnu, při té staré unylé se na stupních vítězů nudí, nebo možná stydí. Fakt trhák! Trestně stíhaný premiér se nás pokusí povyrazit tím, že dá trestně stíhat ty, kdo ho trestně stíhají. Ale kdo by se tomu divil.

Rozpomínám se, že franko-argentinský provokatér jménem Copi kdysi napsal divadelní hru: Prší – co takhle zabít mámu a tátu? Tak co bychom ještě... Co třeba sesadit vládu?

A kruciš! jak by řekl Křemílek. Vládu nelze sesadit, už je sesazená! Je sesazená, a pořád vládne a vládnout bude, dokud ji to neomrzí. A ji to neomrzí, nudí se ráda! Takovou máme ústavu. Nebo ne? Kdo ví, a koho to zajímá?
Tak to je konec!
Konec bez konce.
To je nám podobné.
Všichni v demisi.
Nuda.

Václav Jamek

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.