Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 2 > Vladimíra Dvořáková: Myslet kriticky a v souvislostech

Vladimíra Dvořáková

Myslet kriticky a v souvislostech

Potřebujeme idejí, živých a velikých idejí, a nebudeme malí. (TGM)

Jsou doby, kdy společenská atmosféra začne „houstnout“. Zdánlivě se nic neděje, leccos dokonce vypadá dobře, politici tvrdí, že „žijeme v nejlepší době“. Přesto se šíří pocit nejistoty a nespokojenosti. Objevuje se pocit, že jsme se nevědomky ocitli na křižovatce, chybějí nám však ukazatele, kam která cesta vede a zda, v případě špatné volby, bude ještě cesta zpátky. Chybějící ukazatele představují vážný problém. Chybějí nám hlavně proto, že jsme přestali vnímat duchovní rozměr společnosti, oddělili jsme se od jejího hodnotového zakotvení.

V letošním roce oslavíme 100 let od vzniku republiky. Dá se očekávat, že mnozí politici budou účelově a pokrytecky (protože jsou jim duchovní hodnoty cizí) citovat T. G. Masaryka, přičemž svou politikou půjdou proti jeho hodnotám i odkazu.

Nejde mi zde ani o interpretaci Masarykova odkazu, ani o moralistní pohled na současnost. Chci upozornit na zajímavý přístup k uchopení současného světa v masarykovské interpretaci, jak jej představil Bohumil Sláma ve dvou pracích, jež obě vydalo nakladatelství Atelier 89 (2017). Jde především o práci Manifest neomodernismu a nové víry; druhá knížka, Vývoj kritického myšlení/Masaryk mezi včerejškem a dneškem, vznikla ve spoluautorství s v minulosti významným českým filozofem a religionistou J. L. Hromádkou. Autor je původem klinický psycholog, a snad i proto jde jeho pohled na společnost skrze duchovní rozměr a hodnotovou orientaci, s představou, že tak jako duševní zdraví pomáhá posilovat či navracet psychoterapie, tak by i sociologie měla vytvořit „socioterapii“. V masarykovském duchu vyzývá k činům, jež by měly naplnit duchovně nenasycené masy.

Základem jeho myšlení a přístupu je koncept neomodernismu, který vytváří rámec, v němž se autor může pohybovat a rozvíjet své myšlenky. Pro pochopení tohoto rámce si zde dovolím delší citaci: „Neomodernismus je filosofický a religionistický směr, vycházející z dějinami prověřeného lidského poznání, počínaje jeho nejstaršími kořeny judaismem, konfucianismem, buddhismem, řeckou filosofií, křesťanstvím a islámem, jak se ve společenských vědách a umění postupně vyvinuly zejména v novověkou reformaci, humanismus, osvícenství a modernismus, v teologii, unitarismus a ‚nové náboženství' T. G. Masaryka.“

Neomodernismus překonává osvícenskou a modernistickou víru v pokrok a vítězství dobra a snaží se překonat i postmodernismus a neoliberalismus. Brání se sice absolutizaci a monopolizaci pravdy, na druhé straně však odmítá rezignovat na její kritické hledání. Je to důležitý rozměr celé koncepce, zejména tváří v tvář dnešní snaze o reálné prosazení „doby postfaktické“ (což vlastně znamená doby lživé). Bohumil Sláma, i s vědomím informačního boomu a zahlcenosti nejrůznějšími poznatky v současném globalizovaném světě, trvá na tom, že se nesmí rezignovat na kriticko-realistickou práci s informacemi. Zdůrazňuje výběr podstatných a věrohodných informací, nutnost dávat je do kontextu, společenského, historického a politického. To je nesmírně důležité, neboť dekontextualizace informací se ukazuje jako zásadní problém, protože vytváří obrovský prostor pro manipulace a populistické ovlivňování společnosti.

Další ze zajímavých myšlenek se dotýká problematiky ekologie, zejména hodnocení role ekologických hnutí. Dle jeho názoru Zelení vyvolali ideovou revoluci srovnatelnou s renesancí: zatímco renesance obrátila svou pozornost od boha k člověku, Zelení ji obrátili k přírodě a k Zemi. Přitom ovšem i „v jejich centru pozornosti stojí člověk, neboť ohrožení přírody ohrožuje i jeho samého“.

Víra v lidské nadosobní ideály, interdisciplinární, resp. polyhistorický přístup, jenž neklade různé společenskovědní přístupy vedle sebe, ale propojuje je, to vše umožňuje, aby celá práce vyústila ve formulaci nového, univerzalistického Desatera. Není cílem této stati prozrazovat obsah a závěry; uvedu jen názvy kapitol Manifestu neomodernismu a nové víry, jež mohou dát čtenáři konkrétnější představu o zaměření i přístupu autora: Nauka o poznání, Ideologie, Historie, Sociologie, Psychologie, Umění, Environmentalistika, Pedagogika, Vedení společnosti, Léčba společnosti a Nová víra.

Na závěr jen upozorním na citát z Masaryka, o nějž se autor opírá a který jsem použila v titulku: „Potřebujeme idejí, živých a velikých idejí, a nebudeme malí.“ V této zemi, kde se uměle vytváří strach, kde politici hovořící ve jménu národa chtějí národ izolovat, zapouzdřit a pak i kontrolovat, koncept neomodernismu, jenž zároveň zdůrazňuje kritické myšlení a vnímání informací v širokých souvislostech, je minimálně výzvou pro hlubší diskusi a společenskou reflexi.

Manifest neomodernismu, byť svým rozsahem dílo nevelké, záběrem a obsahem dokáže naplňovat onen požadavek na živé a velké ideje, jež překračují prostor české společnosti a mohou se vydat do světa.

Bohumil Sláma: Manifest neomodernismu a nové víry, Ateliér 89, Praha 2017. Bohumil Sláma, Josef Lukl Hromádka: Vývoj kritického myšlení / Masaryk mezi včerejškem a dneškem, Ateliér 89, Praha 2017.

Vladimíra Dvořáková (1957) je politoložka, působí na VŠE v Praze.

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.