Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 2 > Libor Martinek: Pro všední i sváteční dny

Libor Martinek

Pro všední i sváteční dny

Nakladatelství Akcent v Třebíči vydalo loni knihu aforismů dvou autorů. V první části svou tvorbu představuje bilingvní autor z českého Těšínska Lech Przeczek a ve druhé česká aforistka Patricie Holečková; knihu ilustroval známý český karikaturista Pavel Rak.

Lech Przeczek (18. 7. 1961 Český Těšín) pochází z rodiny již zesnulého spisovatele Wilhelma Przeczka (literatuře, zejména poezii, se rovněž věnuje Przeczkova dcera Lucyna Przeczek-Waszková) a je dnes již uznávaným aforistou. Jeho aforismy vyšly na stránkách řady českých i polských časopisů, knižně v souborech Střípky (100+1 aforismů) (Albrechtice u Č. Těšína, SAK, 1995), Jednou větou – Jednym zdaniem (Ostrava, Žár, 2003), Na okraj (Ostrava, Žár, 2004), Rtěnkou na zrcadlo – aforismy o ženách (Praha, GUMRUCH, 2005), které jsou doplněny o aforismy Josefa Poláčka. Przeczkovy aforismy vyšly spolu s aforismy Ladislava Mušky a Josefa Poláčka v knize Postřehy – 333 aforismů pro dobrou náladu (Praha, GUMRUCH, 2000) a byly zařazeny editory Jiřím Žáčkem a Miroslavem Huptychem také do antologie šedesáti šesti autorů Nezabolí jazyk od dobrého slova (Praha, Knižní klub, 2004). Nynější kniha je Przeczkovou devátou knižní publikací. Nutno zdůraznit, že Przeczek je spisovatelem bilingvním, tato kniha aforismů představuje jeho česky psanou tvorbu.

Své básně, povídky a aforismy L. Przeczek uveřejňoval v různých českých a polských časopisech (např. Alternativa, Delfín, Gazeta Kulturalna, Głos Ludu, Głos Ziemi Cieszynskiej, IQ, Kalendarz Opolski, Kalendarz Ślšski, Literární noviny, Mensa, Metafora, Moravskoslezský den, Ogniwo, Ostravský kulturní měsíčník, Ozvěny-Echo, Psí víno, Radostowa, Ślšsk, Štístko, Tvar, Zwrot). Do češtiny jeho básně překládají Karel Vůjtek, Jindřich Zogata a Libor Martinek. Jeho aforismy v polštině se objevovaly na stránkách měsíčníku Zwrot.

L. Przeczek je aktivní i jako překladatel. Přeložil aforismy Wiesława Malického Nahé názory (Český Těšín, ASJUN, 1992; s L. Waszkovou a J. Zogatou), sbírky i výbory básní Františka Hennera Tichý svědek (Albrechtice u Českého Těšína, SAK, 1995; s W. Przeczkem), Wilhelma Przeczka Promlčený počet štěstí (Karviná, EDEN, 1991; s kolektivem překladatelů), Wilhelma Przeczka Kniha úrody (Český Těšín, Olza, 2000; s kolektivem překladatelů), Adama Lewandowského Codziennik – Deník (Rožnov pod Radhoštěm, Městský úřad, 2002; s W. Przeczkem a R. Sobotkou), Jany Štroblové Vytí na měsíc – Wycie do księżyca (Praha, Protis, 2003; s W. Przeczkem).

Česky psanými prózami přispěl do dvou antologií povídek českých autorů Česká povídka – jaro 1996 (Praha, Literární klub K 89, 1996) a Česká povídka – podzim-zima 1996 (Praha, Literární klub K 89, 1996).

Jako básník debutoval Przeczek roku 1985 v almanachu polských autorů českého Těšínska Spotkanie. Básně v polštině uveřejnil rovněž v básnických almanaších Zaproszenie do żródła, Punkt zwrotny, Samosiewy. Samostatným knižním debutem L. Przeczka je polská sbírka poezie Ścieżka przez pamięć (Kraków, 1994). Przeczkův bilingvismus demonstruje jeho polsko-česká sbírka poezie Przebłyski – Záblesky (Český Těšín, 1999) o patnácti básních v polské a české verzi, tištěných zrcadlově na protilehlých stranách. Pouze český je Strach z modré trávy (1996, Český Těšín, ASJUN), sbírka krátkých povídek v žánru science-fiction, často ekologicky laděných a s humoristickými prvky. Pro Český rozhlas Ostrava připravil dvě rozhlasové relace.

Patricie Holečková (21. 12. 1950 Martin, Slovensko) se věnuje psaní aforismů a epigramů. V letech 1969–1974 studovala na Akademii výtvarných umění v Krakově a od r. 1982 žije v ČR. Aforismy publikovala od r. 1976 v  novinách a časopisech. Knižně poprvé vyšly v již zmíněné antologii českého aforismu Nezabolí jazyk od dobrého slova, v r. 2015 vydala v nakladatelství Oftis svoji první autorskou sbírku aforismů a o rok později jí Syndikát novinářů v Praze vydal soubor epigramů (další sbírka vyšla tamtéž o pět let později). V roce 2011 se podílela svými aforismy na publikaci Posvícení (Praha, Balt-East), v r. 2012 vydává druhou autorskou knihu aforismů pod názvem Bez zbytečných slov (elektronicky). Aforismy a epigramy zveřejňuje především na své internetové stránce, ale vyskytují se i na mnoha dalších webech, a to nejen českých, ale i zahraničních (anglicky, italsky, německy).

*

Do knihy Aforismy pro dny všední i sváteční přispěl L. Przeczek aforismy seskupenými do tří oddílů, které svými názvy evokují kouzlení, tajemno a skrytost: Kouzlo slov, Tajná znamení, Skryté významy; zatímco čtyři oddíly aforismů Patricie Holečkové prostor v horizontálním i vertikálním náhledu: Pohled zblízka, Pohled zdálky, Pohled shora, Pohled pod pokličkou. Pochopitelně v obou případech jde o metafory, neboť zařazení aforismů podle jejich tematiky do uvedených skupin je spíše arbitrární. V každém případě aforismus jako nejkratší prozaický literární útvar nabízí humorné poučení v ironickém či satirickém modu pro všední den, ba i pro dny sváteční, jak ostatně prozrazuje název publikace.

Nabízí se také otázka, zda je zde nějaký rozdílný genderový přístup v nazírání objektivní skutečnosti autorem a autorkou. Na to je snadné i nesnadné odpovědět. Cíl mají aforismy stejný – tepou některé společenské nešvary, kterých se nahromadilo i během demokratického vývoje naší společnosti dost, ale spisovatel má právo na ně poukázat, aniž by se vystavoval zásahu cenzury (měřítkem tematického zacílení aforismu a jeho výsledné estetické funkce je pak již jen dobrý vkus autora a naladění čtenáře): Už jsem si nahrabal dost – konstatoval bagrista na konci směny nebo Podstatou zákonů je omezování osobní svobody jednotlivců společensky žádoucím způsobem (L. Przeczek), odhalují hořkost z deziluze: Lidé nejvíce pohrdají těmi, jež přestali obdivovat nebo Kdo je oslavován, je málokdy milován (P. Holečková). A rozdíl mezi pohlavími? P. Holečková vtipně konstatuje: Muži mají sílu, ženy – moc nebo Všechny pohádky končí manželstvím, zato dramata manželstvím začínají. L. Przeczek sarkasticky glosuje: Neměla co na sebe. Rozhodla se proto dělat striptérku či Marně tvrdil manželce, že stopy po rtěnce zanechala na jeho obličeji múza a do třetice Naprostým nevzdělancem je muž, který hledá Venušin pahorek na mapě Krkonoš. Rozdíl zde tedy je i není. U Przeczka převažuje vnímání ženy typické pro západní kulturu, kde jsou ženy redukovány na fyzické tělo (jsou manželkami svých mužů, striptérkami, prostitutkami: I když byla v rodině nejmladší, provozovala nejstarší řemeslo), ale tento pohled je zároveň karikován, jelikož představuje stereotyp patriarchálního řádu, jenž je třeba destruovat (dekonstruovat). Przeczek jako aforista je tzv. nad věcí a to ho ostatně „šlechtí“. Holečková nějaké vysloveně feministické stanovisko v genderovém diskursu nezaujímá, píše vesměs v autorském plurálu: Strach o sebe z nás dělá zbabělce, strach o druhé – hrdiny. Ženské psaní se projevuje spíše než v odvržení či zahlazení falocentrické symboliky v používání například deminutiv: K životu potřebujeme srdíčko, které tluče, ale i srdce, které hladí. Rovněž z hlediska gramatických kategorií (například ženského rodu) se u Holečkové ženské psaní výrazně neprojevuje, ostatně bylo by to poměrně složité i z hlediska žánru a jeho jazykové podoby, který zobecňuje pozorované, a proto se v autorském vyjádření používá vesměs autorský plurál. Můžeme se zamyslet i nad druhem metafor, avšak ani z tohoto hlediska užitá přirovnání nepřispívají k pocitu výrazného feminního a feministického diskursu, vesměs jde o vtipně řešené metafory týkající se často rozsahu nebo množství (Dobrý autor má hodně myšlenek, dobrá myšlenka hodně autorů), popřípadě funkce (expressis verbis: Říkáme, že někdo dostal funkci, ve skutečnosti funkce dostala jeho), času (Nehezké ženy trpí, dokud jsou mladé, krásné – až zestárnou), místa nebo polohy (Překážku nelze obejít, aniž bychom opustili směr), tvaru nebo struktury (Prázdná hrst se snadno změní v pěst) atd. Holečková je tedy o něco citlivější, něžnější ve srovnání s intelektuálněji a „techničtěji“ založeným Przeczkem (Byl to mizerný ekonom. Neustále si totiž pletl HDP s DPH; Šlo to s ním od nuly k nule; Byl tak nešikovný, že i při vypalování CD způsobil požár). Shrneme-li řečené, pak v žánru aforismu nehraje genderový diskurs patrně z genologických důvodů významnější roli, autorsky je však akceptována – řekněme – únosná míra dobrého vkusu.

Graficky sličně vybavenou knihu, nabitou myšlenkami v podobě aforismů, které jako žánr můžeme přirovnat k včele (ta občas bodne, ale také produkuje sladký med, a ten vyplývá z poučení, jež aforismus přináší), lze tedy doporučit skutečně pro den všední, kdy jsme unaveni z někdy rutinní práce, i sváteční, kdy máme čas se zabývat věcmi souvisejícími třeba s našimi city. Soubor přináší také poučení pro literární či jiné umělecké kritiky: Od kritika nečekejte sebekritiku, vždyť Přizná-li někdo, že věci nerozumí, zpravidla to ještě doloží svým názorem (P. Holečková).

A na závěr aforismus Patricie Holečkové, který by se měl v současné rozjitřené situaci tesat do kamene: Když si neubráníme svobodu slova, ztratíme i ty ostatní.

Lech Przeczk, Patricie Holečková: Aforismy pro dny všední i sváteční (Akcent, Třebíč 2017), 104 s.

Libor Martinek (1965) je literární vědec, působí na Slezské univerzitě v Opavě.

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.