Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 2 > Viktor Tichák: Respektive, resp. respektive

Jazyk

Viktor Tichák

Respektive, resp. respektive

Bylo to jednou v autě někde před Lipníkem nad Bečvou, pátek večer. V rádiu dávali Sportžurnál, přímé přenosy z 5 stadionů, na kterých se hrál hokej, a mě zaujal jeden krátký vstup komentátora, jehož jméno jsem nezachytil a vzhledem k následující nepřesné citaci (řídě, nenapsal jsem si jeho výrok doslova) je lepší, když zůstane v anonymitě: „Autorem gólu byl Růžička, respektive Sklenář, Růžička si připsal asistenci, stejně jako Valach. Připsali si tak dvanáctou, respektive čtrnáctou asistenci v letošní extralize a Chomutov tedy snižuje náskok domácích...“ Skutečnost, že je slovo respektive zaprvé velmi praktické, aby mohl komentátor bez okolků pokračovat v nepřerušovaném proudu řeči, zadruhé v rámci českého jazyka velmi progresivní a agresivní, jsem tušil, nikdy jsem však neslyšel dva velmi protichůdné významy této spojky v jednom souvětí.

Pomineme nyní tvar respektivě, který se objevuje velmi zřídka: textový korpus SYN našel pouze 321 užití této chyby oproti 115 454 výskytům respektive a 70 398 výskytům zkratky resp. Stejně tak můžeme stranou ponechat š v následujícím příkladu F. L. Čelakovského, uvedeném v Příručním slovníku jazyka českého. Tento příklad, pro účely následující hry s významy, píši tučně:

„Naději se, že Vám pan bratr, rešpektive můj nastávající pan švagr, list můj k přečtení podá, z něhož ostatní vyrozumíte.“

Kromě toho se v PSJČ dozvídáme, že správná výslovnost je „respektýve“, na což ovšem sportovnímu komentátorovi nezbývá čas. Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že respektive je příslovce. Zařazování slov k slovním druhům mi ale v tomto slovníku přijde obecně pochybné. Příslovce a částice zde platí jako „slovní druhy, které nebylo kam zařadit“. I takové plus, které je zaměnitelné se spojkou a, je označeno za příslovce. Proto nebudu dlouze argumentovat a rovnou opravím, že je respektive spojka.

Při dalším bádání jsem s podivem zjistil, že už má respektive v češtině čtyři významy. Prvním je „lépe řečeno“. V tomto případě následuje informace, která tu předchozí pouze zpřesňuje. SSJČ tuto možnost dokládá větou „více už ti nedám, r. nemohu dát“. Také v citované větě Čelakovského, kde je tato interpretace na místě, je bratr a švagr jedna osoba.

Nejčastěji najdeme respektive ve významu „popřípadě“, „nebo“. Aplikujeme-li tuto variantu na Čelakovského příklad, z bratra a švagra se rázem stávají dva různí lidé, kteří (buď jeden, nebo druhý) podají k přečtení inkriminovaný dopis.

Tato dvě respektive jsou kodifikována. Kromě toho ještě v SSJČ najdeme význam „vlastně“, který ovšem není doložen příkladem. Tato možnost by mohla být vhodnou interpretací kolegů Sklenáře a Růžičky a jejich gólové záležitosti. Sklenář totiž není zpřesňující informací o střelci Růžičkovi, gól nestřelil jeden nebo druhý. Respektive používáme tedy nikoli jako zpřesnění, nýbrž jako opravu chyby. Tedy třetí, dosti odlišná možnost – pro srovnání opět aplikuji na Čelakovského, kde nyní dopis bratr nepřináší, podává jej pouze švagr, který je jinou osobou.

A nyní k zvláštnímu nešvaru dnešního jazyka – čtvrtému, kombinačnímu významu: Dvanáctá, respektive čtrnáctá asistence Růžičky a Valacha nespadá ani k jedné z uvedených tří interpretací. Obě dvě informace jsou správné, jedna nezpřesňuje druhou, každá ale patří k jiné předchozí informaci. A příkladů je řada: „Tabulce voličských preferencí vévodí (Miloš Zeman) s 32 procenty, přičemž jeho hlavní vyzyvatelé Jiří DrahošMichal Horáček mají 21,5 procenta, respektive 10,5 procenta hlasů“ (aktualne.cz, 22. prosince 2017); „Zemí s největším počtem ekofarem je jednoznačně Indie (650 tis. ekofarem), následovaná Ugandou a Mexikem (190, resp. 170 tis. ekofarem)“ (Zemědělec, č. 19/2015).

Čelakovského příklad zde nefunguje, museli bychom větu převést do množného čísla, abychom měli dva dopisy, z nichž jeden podá bratr a druhý švagr: „Naději se, že Vám pan bratr, rešpektive můj nastávající pan švagr, listy mé k přečtení podají, z nichž ostatní vyrozumíte.“ Uživatelé respektive si asi neuvědomují, kolika způsoby lze jejich výpověď interpretovat. Mně by se asi upřímně spalo lépe jen s jedním respektive, respektive bez něj.

Viktor Tichák

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.