Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 2 > Patrik Eichler: Zamość bez Rosy Luxemburgové

Patrik Eichler

Zamość bez Rosy Luxemburgové

Pamětní deska Rosy Luxemburgové byla až do poloviny letošního března na jednom z domů v podloubí ulice Staszice kousek od hlavního náměstí východopolského města Zamość. Staszic byl katolický kněz, spisovatel, geograf a geolog z přelomu osmnáctého a devatenáctého století. A Rosa Luxemburgová se narodila o pár ulic vedle, než to uváděla pamětní deska s nápisem: „V tomto domě se v roce 1871 narodila Rosa Luxemburgová, význačná činitelka mezinárodního dělnického hnutí. Zamość 1979.“ Důvod, proč primátor města Andrzej Wnuk nechal pamětní desku odstranit, ale nesouvisel se snahou uvést na pravou míru chybu těch, kdo ji na dům tehdy umístili. Politik zvolený před čtyřmi lety primá­torem pětašedesátitisícové Zamośći coby nezávislý s podporou Práva a spravedlnosti nechal desku odstranit s odkazem na zákon, který přikazuje odstranit z veřejného prostoru památky propagující komunismus. Že Luxemburgová patří mezi nejznámější rodačky ze Zamośće a většinu aktivního života byla členkou různých sociálně demokratických stran, ve Wnukově rozhodování spíše žádnou roli nehrálo. Místní média píší o tlaku, kterému byl primátor vystaven od lubelského vojvody (úředního, nevoleného zástupce ústřední vlády ve vojvodství) a regionálních struktur Institutu paměti národa (vlivné polské kombinace našeho Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a Ústavu pro studium totalitních režimů). Proti odstranění desky protestovaly místní struktury sociálně demokratického Svazu demokratické levice, a to jak z důvodů symbolicko-politických, tak s odkazem na to, že Institut paměti národa, potažmo lubelský vojvoda zasahovali do pravomocí vyhrazených samosprávě. Podle místních médií má být v regionu tzv. dekomunizováno na sto pamětních desek a pomníků věnovaných sovětským vojákům osvobozujícím různá polská města od nacistické okupace, sovětským válečným zajatcům zavražděným nacisty během druhé světové války, polským vojákům bojujícím po druhé světové válce s domácím protikomunistickým odbojem i připomínajících meziválečná zasedání dělnických a socialistických stran.

Patrik Eichler

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.