Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 4 > Knihy

Knihy 4/2018

Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí

– Mihad Mujanović (*1986) je jedním z mladých českých balkanistů odborně vyrůstajících pod vlivem docenta Jana Pelikána na pražské Filozofické fakultě. Pozornost zaujal už v roce 2011 svou studií o zemětřeseních ve Skopje a v Banja Luce v šedesátých letech 20. století. Jeho dvousetstránková práce (dalších čtyřicet stran připadá na vysvětlivky a rejstříky) o národnostním uvědomování slovanských muslimů v Bosně a Hercegovině potvrzuje jeho badatelské kvality. Jde nejen o analýzu třídních a organizačních rozdílů v této komunitě, ale i vztahů chorvatského a srbského národního hnutí a habsburských úřadů k ní.

Mihad Mujanović: Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí

v letech 1878–1918, Univerzita Karlova,

Filozofická fakulta, Praha 2018, 245 s.

-pe-

Memoáry 1942–1971 (od okupace do okupace)

– Své deníkové zápisky Milan Jelínek (1923–2014) začal do knižní podoby zpracovávat sám, práci dokončila žena Jana a pracovníci Ústavu českého jazyka FF Masarykovy univerzity. Byť text jistě nedosahuje vytříbenosti slavných Jazykových zákamŹpí, jež autor publikoval ještě v 90. letech v Lidových novinách, jde o cenný, informačně bohatý záznam životního příběhu (se jmenným restříkem!), v němž se zrcadlí poválečná historie brněnské univerzity a české jazykovědy. Dramatický, přitom věcný záznam věznění nacisty za pokus o zapojení do odboje následuje popis studií, jež se mu podařilo přes překážky dokončit a získat mezinárodní vědecké renomé. Jako bohemista proslul zejména v oboru stylistiky. Milan Jelínek byl ovšem také veřejně činný, poválečné nadšení pro komunistické ideály však postupně vystřídal kritický nadhled. Víra v možnou demokratizaci režimu, sovětská okupace a pevnost postoje mu v roce 1969 přinesly vyloučení ze strany a propuštění z univerzity. Vzpomínky zde končí, další autorovy osudy jsou nicméně známé: účast v opozičních aktivitách, návrat po Listopadu.V roce 1990 se Milan Jelínek stal rektorem Masarykovy univerzity. Milan Jelínek: Memoáry 1942–1971 (od okupace do okupace), Moravské zemské muzeum, Brno 2018, 396 s.

-tt-

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

– Mladý cestovatel podává už třetí zprávu o spontánním, předem nenaplánovaném a okamžitými impulsy vedeném putování po vzdálených zemích. Oproti předchozím cestám (Turecko a Izrael; Nepál a Čína) poněkud změnil své zásady – neomezil se na chůzi, ale část putování vykonal na kole a část (kvůli pohmožděnému kolenu) autostopem. Opět však volil dvě země zeměpisně blízké, ale podstatně se odlišující historií a kulturou. Pronikl i do státu-nestátu, Náhorního Karabachu. Jeho kniha v ničem nezaostává za oběma předchozími, o nichž jsme psali v Listech (2/16, 1/17). Věnuje se tentokrát více přírodě a památkám, ale v centru pozornosti zůstávají lidé, s nimiž se autor setkává a těší se z jejich pohostinnosti, kterou právě Gruzínci a Arméni vynikají. Zaznamenává i rozhovory s poutníky z jiných zemí, zejména pak s Rusy, kteří někdy znají Československo z vlastní zkušenosti. Zajímavá je povětšině kladná role, jakou hraje v naší civilizaci při časově omezeném sbližování lidí alkohol. Uveďme aspoň jeden z autorových postřehů: „Silných slov na adresu Ázerbajdžánu jsem v Arménii vyslechl mnoho a nemohu je soudit. Zajímavá mi ale připadá jedna věc. Když jsem putoval po Izraeli, lidé byli ve svých vyjádřeních mnohem umírněnější – a to je tam situace podobná. Přesto existuje jeden rozdíl, kterým si vše vysvětluji. Izraelci a Palestinci žijí pospolu, znají se osobně, Ázerbajdžánci a Arméni ne.“

Ladislav Zibura: Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii, BizBooks, Brno 2017, 306 s.

-jn-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 4/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.