Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 6 > Alena Zemančíková: Rozlomená doba

Alena Zemančíková

Rozlomená doba

Olomouc mezi našimi krajskými městy vsadila v kulturní oblasti na výtvarné umění a stala se skutečně galerijní metropolí. Je zde exkluzivní Muzeum umění, jeho staré sbírky si může návštěvník prohlížet v Arcidiecézním muzeu v prostorách Olomouckého hradu a arcibiskupského sídla (jen samotné interiéry jsou exponátem), moderní umění je vystaveno v budově v Denisově ulici. Tam se až do 27. ledna 2019 nachází aktuální výstava Rozlomená doba 1908–1928 s podtitulem Avantgardy ve střední Evropě.

Výstava ukazuje výtvarná díla autorů zemí, které po skončení 1. světové války (v níž řada výtvarných umělců sloužila v armádě) stály před historickým úkolem vybudovat nový stát (výjimkou je Polsko, ale i tam se situace po roce 1918 lišila od té před vypuknutím první světové války). Návštěvník výstavy vidí, jak ve středoevropském regionu, k němuž dodnes jako Češi hledáme vztah a přináležitost, bylo výtvarné myšlení všude podobné, jak reflektovalo shodné otřesné zážitky 1. světové války a postupně se probíralo k nadějnému, poetickému a experimentujícímu stylu. Osvěživě se připomíná kosmopolitnost avantgardistů, neŹzáleží na tom, kde umělec žije, kontakty v deseti letech mezi roky 1918 a 1928 jsou přesŹhraniční, ba dalo by se říci bezhraniční. Mezi vystavenými obrazy najdeme díla nejŹvětších mistrů, jako jsou František Kupka nebo Stanislaw WitkieŹwicz, Max Oppenheimer či László Moholy-Nagy, nechybějí čeští surreaŹlisté Jindřich Štyrský a Toyen, nápadnou poetickou odlišností zaujme cyklus kreseb a obrazy Josefa Šímy. Mezi kubisty je imponující umělecká odvaha a razance Emila Filly. Ale nechci vyjmenovávat. Výstava Rozlomená doba totiž není jen výstavou obrazů. V edukačním sále se divák může probírat expozicí, kterou bychom mohli nazvat letopisem: na stěně jsou zapsány jednotlivé letopočty s charakteristikou nejdůležitějších historických událostí v regionu a k tomu jsou volně zavěšené reprodukované fotografie, na jejichž rubu je popisek. Je tu stařičký mocnář Franz Josef I. i atentátník Gavrilo Princip, Lenin na invalidním křesle v roce své smrti, Duchampova Fontána i známý dvojportrét Štyrského a Toyen v plynových maskách. Vidíme borcený mariánský sloup, ale také kompletní Nezvalovu Abecedu s foŹtomontážemi Karla Teigeho, na nichž tanečnice Milča Mayerová tělem tvaruje jednotlivá písmena.

Co však vzbuzuje nejsilnější pocit jednotného stylu, který se podařilo středoevropské avantgardě vytvořit, je expozice časopisů, knižních vydání, typografie a knižní estetiky. Je možné se do některých článků i začíst a zjistit, jak detailně se vedla umělecká diskuse, jak byli umělci propojeni společným zájmem o nový výraz, odpovídající době, která viděla naději v technickém i sociálním pokroku, v osvobození těla i práce, která obdivovala techniku a milovala hru. Vitríny s knižními publikacemi člověk na výstavách obvykle zběžně prohlédne, zde je kapitola věnovaná časopisům a knižním obálkám, fotografiím a plakátům vrcholem výstavy a jejím shrnutím. A když je člověk unavený (což se stane, protože výstava je rozsáhlá), může se posadit do kinosálu a dívat se na dobové filmy, abstraktní pohyblivé kompozice i úryvky z filmů ruských avantgardistů – anebo se pobavit zdokumentovanou návštěvou Douglase Fairbankse a Mary Pickfordové v Praze a v Lánech u T. G. Masaryka, kde jeho vnučky a vnuci vesele přibíhají s fotografiemi hvězd němého filmu a ty jim je podepisují, srdečně přitom rozmlouvajíce s prezidentem, jemuž americká angličtina není žádnou překážkou.

Z výstavy jsme s přáteli odcházeli s povzneseným pocitem, složeným jednak z hrdosti na české umělce a jejich příspěvek k evropské avantgardě, jednak z poznání otevřenosti, vstřícnosti a souznění umělců středoevropské avantgardy. Doba, v níž tvořili, byla dobou otevřených hranic a člověk samozřejmě musí pomyslet i na to, že to vydrželo jen krátce – za dalších 10 let byl konec. I my žijeme v prostoru, jehož hranice jsou otevřené, a člověka napadne, že ani to nemusí být definitivní. Dvacet let mezi daty 1908 a 1928 nazvali autoři výstavy Rozlomená doba: předchozí uspořádání Evropy se tehdy rozpadlo. Doba, v níž aktuálně žijeme, se stále ještě nazývá spíše sjednocenou, ale je tomu tak i v duchovní sféře? O tom může člověk přemýšlet cestou ve vlaku, který jede přes Olomouc ze Žiliny do Prahy. Anebo do Prahy z Krakova.

Výstava Rozlomená doba bude reprízována v Krakově a v Bratislavě. Autory koncepce jsou Karel Srp a Lenka Bydžovská (Česká republika), podíleli se na ní též galerijní odborníci ze Slovenska, Polska, Maďarska a Německa. Spolupořadateli jsou Mezinárodní centrum kultury v Krakově, Galéria mesta Bratislavy a Janus Pannonius Múzeum Pécs. Výstavní projekt Rozlomená doba se koná pod záštitou předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho, ministrů kultury zemí V4 a Rakouska.

Alena Zemančíková (1955) je kulturní redaktorka Českého rozhlasu, divadelní a literární kritička.

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.