Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 6 > Knihy

Knihy 6/2018

Neptunova jeskyně

– Neptun je místní bůh, spíše bůžek. Na svět ho vyvolá Mořic Gröbe, majitel a stavitel vinohradského parku a vily Grébovka, protože na stavbu svého ráje poŹtřebuje pomoc bohů. Neptun – vyvolán – sestoupí z kašny a pod lidským jménem a v lidském těle se postupně stane stavebním dělníkem, štukatérem, pomocníkem a opatrovníkem svého stvořitele Mořice Gröbeho a postupně také sokolem, turnerem, druhoválečným odbojářem, a pak znovu sochou probouzející se až s nadějí listopadové revoluce. Neptunovo božství není zázračné – nemění dějiny, ale umožňuje mu přecházet prostředími a generacemi, rozumět všem jazykům a hovořit jimi. Nestárnout. Zejména ty kapitoly knihy, kde Neptun buduje a chrání Grébovku a jejího majitele, prochází českou, německou a židovskou pražskou komunitou a účastní se jejich spolkového i politického života, jsou čtivé, vtahující a přesvědčivě vykreslují obraz života v Praze od druhé poloviny devatenáctého století do konce první světové války.

Slabší – jistě také proto, že bližší naší paměti – je kapitola věnovaná angažmá Neptuna v druhoválečném odboji. Příběhy Mileny Jesenské i Anny Polertové jsou jistě také vinohradskými příběhy. Neptun v nich (a i v nich) ale vystupuje jako postava nechápající až nezúčastněná, odboj je dobrodružství se skrýšemi a tajnými znameními, ale bez politického obsahu. Po jeho rozbití se pak vinohradský bůžek vrací coby stavební dělník zpět do vinohradských železničních tunelů, z jejichž bohatství vyrostl. Přesto je Neptunova jeskyně ve svém celku kvalitní a čtivý odpočinkový román, při jehož psaní Marek Toman prokázal velkou erudici, pokud jde o pražské a české dějiny v daném období, i literární zručnost a vtip. Jako takový si pak zaslouží i řady pozorných čtenářů.

Marek Toman, Neptunova jeskyně, Plus, Praha 2018, 374 s.

-pe-

Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu

– Významný arabista, orientalista a religionista reaŹguje na zvýšený zájem naší veřejnosti o islámské náboženství a kulturu, který často pramení z pocitu, že islám pro nás a pro celou „euroatlantickou civilizaci“ představuje vážné potenciální ohrožení. se začneme islámu bát, měli bychom však o něm aspoň to nejpodstatnější vědět. Přitom jsme vzhledem k historickým okolnostem (spolu s Islandem) jediným státním útvarem v Evropě, který nemá s muslimy prakticky žádnou kulturní ani politickou zkušenost. Autor se proto snaží rozšířit naše znalosti o islámu způsobem zároveň důkladným i čtenářsky přístupným.

Svou formou připomíná jeho práce slovník, v němž hesla mají formu otázek. Je jich celkem 101 a Jsou seskupeny do osmi sourodých tematických okruhů. Z hlediska aktuálních problémů je nejzávažnější vstupní a závěrečný okruh. První je věnován vztahům mezi islámem a evropskou (včetně naší) civilizací a kulturou. Najdeme tu například hesla: Co muslimům na Západě vadí? Či Může se Česko zvyšování počtu muslimů vyhnout? Poslední oddíl je hlavně výhledem do budoucnosti a odhadem hrozících konfliktů. Jsou zde například otázky: Hrozí islám Západu střetem civilizací? Či Nenávidí muslimové židy? Další oddíly náš poučí o muslimské historii a věrouce, rituálech, denním životě, právu či o vztahu mužů a žen. Zásadní otázky se pestře střídají se zajímavými kuriozitami. Na ukázku: Uměl prorok Mohhamad činit zázraky? Proč je pro islám tak důležitá arabština? Jak se islám dívá na Pannu Marii a Ježíše? Jaká je muslimská představa nebe, pekla a ráje? Proč muslimové používají k modlitbě kobereček? Jaký je rozdíl mezi sunnity a šíity? Proč muslimové nejedí vepřové maso? Jsou muslimům odporní psi? V čem se muslimský kalendář liší od gregoriánského? Proč je islámské umění tak strohé? Proč byl Salman Rushdie odsouzen k smrti? Musejí islámské ženy chodit zahalené? – Autor příležitostně upozorňuje s humorem na to, že co se nám zdá na muslimech podivné, může se stejně oprávněně podivné zdát jim na nás. Postihuje i závažné rozdíly mezi islámem, křesťanstvím a judaismem a důsledky těchto rozdílů v historii i v současnosti.

Miloš Mendel: Muslimové a jejich svět. O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu, Dingir, Praha 2018, 302 s.

-jn-

Co je to čas? Lekce z filozofie

– „Téma času patří ve fiŹlozofii mezi nejfrekvenŹtovanější. Stává se předmětem filozofie stejně jako řada dalších zdánlivě samozřejmých věcí, jevů a pojmů, které se však, sebereme-li odvahu se na ně ptát, ukazují jako sporné a problematické. Filozofové hledají cestu, jak se vrátit k porozumění těmto věcem.“ Tak začíná útlá kniha brněnského filozofa, profesora Masarykovy univerzity, která je druhým svazkem nové edice, jejímž cílem není podle jejích osnovatelů nic menšího než zlepšovat svět, a to šířením vědění, které se na univerzitě vytváří a vyučuje. Autor probírá své téma v historickém sledu. Začíná od Aristotela, který se jako první soustavně zamýšlel nad souvislostí času a pohybu. Přechází k Augustinovi, který se tázal na souvislost času s vnímající duší. Zvláštní pozornost věnuje vývoji kalendáře, který byl dovršen reformou papeže Řehoře. Nové impulsy bádání o čase dal svými filozofickými principy Descartes a zdánlivě nevyvratitelnou teorii času jako měřené veličiny vytvořil Newton. Filozofickou interpretaci jí dal Kant. Velcí fyzikové Boltzmann a Mach přinesli nové impulsy, vztahující se k nevratnosti času a jeho souvislosti s vesmírným děním. Pro dvacáté století jsou reprezentativními jmény v učení o čase fyzik Einstein a filozof Bergson. Do popředí vystupuje kontrast determinismu a svobody, věčnosti a stvoření, reality či iluzornosti plynutí času. Takové problémy je možno studovat po celý život a nedobrat se závěru, autor však jejich labyrintem provedl zvídavého čtenáře s erudicí a vtipem. K půvabu knížky přispívají ilustrace Nikoly Kalinové.

Josef Krob: Co je to čas? Lekce z filozofie, Munipress, edice Munice, Brno 2018, 123 s.

-jn-

Revue Prostor

– Ambice nejnovějšího čísla revue Prostor, obsahem i grafickým provedením vskutku velkorysého, ba až opulentního, nejsou malé: zachytit, nakolik se ideály, jež stály u zrodu Československa, projevovaly v přelomových, zejména „osmičkových“ momentech domácí historie. A zda vlastně některé z oněch ideálů nejsou spíše iluze, či dokonce mýty. „Neumíme si vládnout,“ říká například v titulku svého textu Jiří Pehe a vysvětluje, že moderní české dějiny charakterizuje mj. „přesvědčení o ,výjimečnosti‘ naší cesty, hrdé plebejství pohrdající elitami a jakási nedůvěra v obyčejnou stranickou politiku, kterou vždy dokážeme obejít...“ Mozaika příspěvků velké šíře úhlů pohledu i žánrů – od politologických úvah přes poezii, minidrama (Sylva Fischerová) až po politické anekdoty – je uspořádána do šesti tematických a chronologických kapitol. Řada z nich, například články Jiřího Pernese, Petra Pitharta, Aleny Wagnerové nebo Ivana a Jana Šternových, prokazují, že připomínání si jubileí nemusí být povinná formalita, ale může inspirovat. V části poslední, věnované polistopadovému období, zaujme třeba stať Apoleny Rychlíkové, která říká: „Tak dlouho jsme slýchali, že vést firmu znamená všemu rozumět, dobře hospodařit a vědět, co se životem, že jsme si ani nevšimli, jak malému procentu z nás se to může podařit a jak toxicky tento typ uvažování dopadá na celý zbytek společnosti.“

Revue Prostor, Osmičky, pololetník, číslo 109, ročník XXXV, Spolek pro vydávání revue Prostor, Praha 2018, 288 s.

-tt-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.