Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 2 > Antonín Rašek: I my především?

Antonín Rašek

I my především?

Cíl Trumpovy politiky Amerika především! nelze obejít. Už proto ne, že dost dobře nevíme, jak to americký prezident ve skutečnosti svým volebním heslem myslel. V předvolební kampani to vypadalo, že jeho politika bude izolacionistická. Tato orientace se ostatně dala identifikovat i u jiných amerických prezidentských kandidátů. Teď to vypadá, že Donald Trump spíš usiluje podle optimistů o posílení amerického vůdcovství, podle pesimistů už jen o jeho záchranu. Jde o to, jak kdo hodnotí sílu a budoucnost Ruska, a zejména Číny. Pro Bílý dům začíná jít o zásadní strategii. Bojovat s oběma velmocemi je podobné jako ve válkách operovat na dvou frontách. Němci na to doplatili v obou těch světových. Naštěstí pro nás i pro svět. Zatím se nezdá, že by si Američané chtěli naklonit alespoň Rusy. Prostě proto, že v případě usilování o jakoukoli hegemonii bude hlavním konkurentem Čína. Všechno tomu nasvědčuje. Ale to znamená novou bipolaritu, v níž Rusko bude hrát roli nejsilnějšího potenciálního spojence pro obě strany. Minimálně pro jaderný potenciál a přírodní bohatství.

A tady se dostáváme k základní otázce, která se bezprostředně týká i nás: zda orientace na nejobecnější strategii v potenciálně transformované podobě My především! má vůbec v globalizujícím se světě nějak smysl. Konkrétně řečeno, jestli má význam bojovat v kterékoli světové organizaci, jako jsou OSN, NATO a hlavně EU, za národní zájmy, jak o to nyní usilují snad všichni naši politici. Jestli není rozumnější a efektivnější dát přednost posilování těchto organizací a čerpání benefitů z jejich síly. Možná bychom mohli vypadat jako ty pověstné bílé vrány. Ale ohlédneme-li se do historie, ve světě jsme něco znamenali, když jsme těmi skutečnými bílými vranami byli. Nestojí to alespoň za zamyšlení?

Antonín Rašek

Obsah Listů 2/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.