Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Hynek Skořepa: Co si počít s letním časem aneb O pomatenosti na ministerstvu

Hynek Skořepa

Co si počít s letním časem aneb O pomatenosti na ministerstvu

Již léta jsme zvyklí, že se dvakrát ročně mění čas. Posun času o hodinu byl v řadě evropských států (včetně Rakouska-Uherska, ke kterému náležely české země) zaveden v průběhu první světové války. Ve většině evropských zemí se střídání času od té doby (byť třeba s přestávkami) uplatňuje dodnes. Důvodem zavedení tzv. letního času byla snaha ušetřit energii pro svícení v továrnách. Jako letní čas u nás totiž využíváme místo času odpovídajícího časového pásma (středoevropský čas) času východoevropského. Jde o sousední časové pásmo, na jehož středním poledníku vychází ráno slunce o hodinu dříve než na 15o východní zeměpisné délky, který je středním poledníkem naším. Ten patnáctý prochází třeba Jindřichovým Hradcem, kde ho mají dokonce vyznačený na náměstí.

V dobách, kdy většina pracujících nastupovala do fabrik na šestou ranní (či ještě dříve), to jistě mělo svůj smysl. Jak se nám však „dělnická třída“ v posledních desetiletích pomalu rozplývá (zatím není úplně jasné, kým bude v roli „pracujících mas“ nahrazena), měnění času ztrácí na významu. Velká část pracujících dnes přichází do zaměstnání na osmou či devátou a setrvávají tam do pozdního odpoledne. Navíc proti posunu času brojí biologové a lékaři s tím, že podobné náhlé změny jsou pro lidský organismus nepřirozené. Jistě je moudré nad tím přemýšlet a uvažovat o zrušení každoročních časových posunů. Když jsem si však letošního 1. dubna přečetl v Lidových novinách článek Česko: Jedna země, různý čas, nevěřil jsem svým očím. Nejdříve se zdálo, že jde o aprílový žertík. Teprve později, z dalších mediálních reakcí, jsem pochopil, že je to myšleno vážně. A zřejmě za tu volovinu dostal někdo dokonce slušně zaplaceno!

Podle návrhu ministerstva dopravy (!) by na území republiky měla vzniknout hned dvě časová pásma. Východní a jižní Morava spolu s Vysočinou, Jihočeským a Středočeským krajem by měly používat po celý rok zimní (tedy středoevropský) čas. Západní, severní a východní Čechy se mají řídit letním časem (tedy východoevropským). Živě jsem si představil, jak jedu osobákem z Letovic (Jihomoravský kraj) těch patnáct minut do Březové nad Svitavou (Pardubický kraj, byť jde historicky o Moravu) a posunuji si přitom hodinky o hodinu dopředu. V řadě případů by si cestující museli během jízdy jedním vlakem štelovat hodinky (či mobily) hned několikrát. Stačilo by k tomu třeba jet obyčejným regionálním rychlíkem z Luhačovic přes Olomouc do Prahy. Pokusy o řešení otázek letního a zimního času ukazují na rostoucí diletantismus lidí na rozhodovacích pozicích. A co je horší, bohužel navíc na neschopnost Evropské unie jednotně vyřešit docela banální problém.

Než se někdo stane ministerským radou, měl by v ideálním případě projít praxí, pak jiným úřadem a teprve potom nastoupit na příslušné ministerstvo jako ústřední orgán státní správy. Když už je k takovému ideálu daleko, tak by měl aspoň absolvovat kolečko na nějakém krajském úřadě či obci s rozšířenou působností. Pěkně to před časem vystihla nejmenovaná ředitelka střední školy, když si posteskla na neustálé nekompetentní zásahy ministerstva školství a jím řízených organizací (CERMAT) do státních maturit: Ty mladé holky na MŠMT jsou nepochybně schopné i dostatečně ambiciózní. Nikdy si však nedovedly po několika letech usilovné drobné práce svoji třídu k maturitě, a podle toho to vypadá. Kdo jde na zmíněné MŠMT, měl by mít podle mého názoru za sebou minimálně deset let praxe. Skutečné praxe ve škole, ne na nějakém od praxe odtrženém výzkumném ústavu pedagogickém. Na ministerstvo dopravy by se zase neměl dostat nikdo, kdo nemá dostatečnou zkušenost z veřejné dopravy či správy silnic.

Evropští poslanci podpořili plán na zrušení střídání času během roku 2021. Čeká nás to tedy již doslova za chvíli. Návrh příslušné směrnice počítá s tím, že si jednotlivé členské země samy určí, který z časů si ponechají v platnosti – zda zimní, či letní. Pokud se tak opravdu stane, výsledkem bude, slušně řečeno, chaos. Fakt, že členské státy mají do dubna 2020 Evropské komisi nahlásit, pro jaký čas se rozhodnou, na tom nic nemění.

Pro Českou republiku bude hrát velkou roli, jak se rozhodnou Němci. Ti, stejně jako Poláci, upřednostňují letní čas. Podle mne je to však velmi nešťastné. Jestliže při platnosti odpovídajícího pásmového (zimního) času se nám kolem Vánoc začíná stmívat cca v 16 hodin, při platnosti letního času by to bylo už ve tři odpoledne. Jestliže ve velkoměstech, kde stejně všichni žijí při umělém osvětlení a po práci jdou do divadla či sednou k televizi, je to skoro jedno, pro aktivní venkovany by to znamenalo tragédii. Skoro půl roku by se vraceli z práce domů za tmy, což by jim hodně komplikovalo třeba zaopatření chovaných domácích zvířat. Jistě, lidí, co mají doma slepice, králíky, či dokonce kozu nebo krávu, není mnoho. Přesto by však na ně měl být brán ohled.

Jaký z toho všeho plyne závěr? Ne, zahraniční agenti se nepokoušejí rozbít republiku (to říkají konspirační teorie). Úplně na to stačí tupost a nezkušenost lidí na vedoucích místech. Čímž samozřejmě neříkám, že úředník na ministerstvu nemůže udělat chybu. Děláme je všichni. Lepší ovšem je, pokud ty chyby uděláme na nižších článcích řízení a na ústředí přicházíme už dostatečně poučeni.

Hynek Skořepa (1975) je geograf.

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.