Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Antonín Rašek: Rusko i USA posilují armádu

Antonín Rašek

Rusko i USA posilují armádu

V roce 1964 jsem s redaktorem Československého rozhlasu Karlem Jezdinským, který později pracoval v Hlasu Ameriky, putoval na jakousi konferenci mládeže v Moskvě. Kdo absolvoval tu cestu jako my vlakem, určitě se divil, co napadlo Adolfa Hitlera jako Napoleona Bonaparta zaútočit na Rusko, když má jako spojence nejen mráz, ale i nekonečně rozlehlou zemi.

A tak pro vojáky nebylo překvapení, že Vladimír Putin svou desetiletou reformu armády prověřoval přesunem třetiny jejích sil tisíce kilometrů do prostoru Sibiřského vojenského okruhu až k Pacifiku. Z vojenského hlediska je to jedno, jde o stejnou rovinu jako na západě země, jen méně urbanizovanou. Rusko de facto uvedlo do stavu bojové pohotovosti celou armádu včetně vojsk strategického určení, pokrylo arktické přístupy a aktivovalo systém protiraketové obrany Moskvy. Překvapením byla početná účast mongolských a zejména čínských vojáků. Rusko tak dalo najevo, jak je to s jeho spojenectvím. Ve Vladivostoku navíc ruský a čínský prezident jednali o ekonomické spolupráci. To neznamená, že si ruští a čínští generálové neporovnali vojenské schopnosti. Stejně tak pozvaní vojenští pozorovatelé. I když dorazili letadlem, musel je jako v té písni o Stěnku Razinovi doprovázet neodbytný pocit, jak „nekonečné sibiřské jsou pláně“.

Vyrovnat se s posilováním ruských vojenských schopností – ač všechny země NATO vydávají na obranu pomalu patnáctkrát více (900 miliard dolarů) a jen ty evropské téměř šestkrát (300 miliard dolarů) více než Rusko (66 miliard dolarů) – není jednoduché.

Američtí generálové docházejí k závěru, že zatímco se spolu se spojenci věnovali lokálním asymetrickým válkám, což vedlo k tzv. afghanizaci aliančních armád, došlo k oslabení přípravy na teritoriální obranu i válku jadernou. Tomu naopak věnovala pozornost v desetileté Putinově reformě armáda ruská. Projevilo se to zejména v rychlosti moderních raket, které mohou z pozemních odpalovacích základen či nákladních lodí v Arktidě zasáhnout americké území do 15 minut a z ponorek ještě dřív. Nová mezikontinentální balistická raketa RS-28 s jadernou hlavicí zase může až 15 samostatně naváděnými jadernými hlavicemi zničit celý pás měst na východním pobřeží USA. Znepokojení vyvolává i projekt stíhacího letadla 5. generace Su-57. Bylo by možné pokračovat ruskou výsadkovou lodí 775 Minsk-Koroljov, ponorkami třídy Kilo, atomovou ponorkou Borej atd. Objevují se proto obavy o americkou vojenskou a technologickou dominanci.

Trump je k armádě štědrý

Převážná část komentátorů se shoduje, že americký prezident je nevyzpytatelný. Zrušil snad všechny dohody, které mohl. Stejně tak urazil i světové a evropské instituce. Položil základy k obchodní válce. Zrušil také či snížil nejrůznější platby, kde mohl, nebo pohrozil, že to udělá, nebudou-li třeba ostatní spojenci přispívat na obranu jako USA. Teď se v rozpočtové politice jeho ruka směrem k armádě rozevřela. To je zároveň přiznáním, že americké světové vůdcovství skončilo nebo je vážně oslabeno a je nutné napravit to zvýšením vojenských schopností. Vojenský rozpočet ve výši 717 miliard dolarů (přes 16 bilionů korun) Trump považuje v historii za rekordní, což není pravda. Vezmeme-li v úvahu inflaci, byl v minulosti (2008–2018) reálně vyšší. Rozpočet umožňuje rozsáhlé investice do modernizace námořních, pozemních i leteckých sil. Ozbrojené síly se mají rozrůst o 15,5 tisíce mužů a žen.

Jako potenciálního nepřítele identifikoval Trump Čínu a Rusko. Čínu i proto, že si vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 světové dominance a zatím se jí daří záměry realizovat.

Americký vojenský rozpočet představuje polovinu světových vojenských výdajů. Vzhledem k počtu obyvatel zatěžují USA vojenskými výdaji své občany zhruba desetinásobně než jinde ve světě. Je to ale z bohatství země s vysokým HDP. Je ale logicky otázkou, jak dalece je nutné americké vojenské výdaje zvyšovat, když sám Trump říká: „Jsme nejmocnější, nejbohatší, nejpočetnější, nejsilnější a nejchytřejší.“ I když někteří vojenští experti upozorňují na slabiny americké armády, přesto nezaostává, je schopná čelit kterémukoli potenciálnímu protivníkovi. Ocitla se však vzhledem k technickému a technologickému rozvoji na začátku nové fáze modernizace. Ta bude velmi nákladná, jak je tomu zvláště u všech nových zbraňových systémů, které jsou většinou mnohonásobně dražší, takže si jich každá armáda může ve srovnání s minulostí pořídit jen nižší počet. I česká armáda například má jen desetinu letadel a vrtulníků oproti minulosti, o tancích nemluvě.

Američané cítí, že vojenské výdaje jsou i pro ně enormní. Proto chtějí, aby se na nich výrazněji podílely evropské země a víc nakupovaly zbraňové systémy v USA. Donald Trump dokonce uvažuje o tom, aby náklady na 700 vojenských základen hradily země, v nichž jsou dislokovány.

Asi bychom se ale zpronevěřili západním hodnotám, kdybychom si mysleli, že velikost země tvoří jen její vojenská síla.

Antonín Rašek (1935) je sociolog a publicista, odborník na problematiku obrany.

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.