Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Antonín Rašek: Už Filipínec Bello...

Antonín Rašek

Už Filipínec Bello...

Když začal brexit, začalo se diskutovat, není-li za jeho oponou počínající deglobalizace, tedy lokalizace a regionalizace rozvoje. Unijní politické elity byly a jsou přesvědčeny, že svět se ekonomicky, technologicky, komunikačně, demograficky a volným pohybem pracovních sil bude integrovat nadále. To zatím prospívá víc nadnárodním korporacím. S myšlenkou deglobalizace jako důsledku ekonomické krize přišel filipínský sociolog a politik Walden Bello. Vysvětlil ji v článku The Virtues of Deglobalisation v Yesmagazinu. Už před lety bylo zřejmé, že se deglobalizace hlavním geopolitickým tématem stane. Jejím znakem je snižování obratu zahraničního obchodu nebo jeho poměru k HDP. Zájem rozvíjejících se ekonomik se stále víc orientoval na vnitřní trhy, udržitelný rozvoj a kvalitu života. Bylo otázkou, šlo-li jen o dočasný trend způsobený krizí. Je ale třeba také prozkoumat, zda příčinou deglobalizace není fakt, že sociální náklady začaly být vyšší než výnosy globalizace. Wall Street Journal k tomu tehdy napsal, že dvě hlavní hnací síly globalizace, tj. růst mezinárodního obchodu a pohyb kapitálu, se dostávají do problémů. Narážejí zejména na omezování volného pohybu lidí, Je to spojeno s obavami ze ztráty národní identity a ohrožení bezpečnosti. Podle studie Mezinárodní organizace práce xenofobní názory ovlivňují společenské procesy výrazněji než problémy finanční. Lidé jsou však z globalizace zklamaní i proto, že v bohatých zemích k podstatnějšímu zvýšení životní úrovně obyvatel nevedla. Svědčí o tom kniha bývalého ekonoma Světové banky Branko Milanoviče Global Inequality. Dokazuje v ní, že globalizace přinesla prospěch jen milionům nejchudších Asiatů, z toho 90 procentům Číňanů a jednomu procentu nejbohatších. Globalizace si tím kope hrob. A příští generace může zdědit svět plný zdí. Dnes nelze přehlédnout sílící ochranářská opatření proti volnému pohybu pracovních sil, dumping a manipulaci s měnami. Celosvětové obchodní dohody jsou nahrazovány regionálními a dvoustrannými. Dosud se většinou globalizace považuje za jev objektivní. To, že jsou nyní národní státy ve srovnání s nadnárodními korporacemi v nevýhodě, ještě ale neznamená, že to musí být věčně.

Antonín Rašek

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.