Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 5 > Jan Novotný: Benátky severu

Jan Novotný

Benátky severu

Který evropský národ byl nejžádostivější boje? Mezi 16. a 18. stoletím nepochybně Švédové. Jejich skvělá armáda činila ze státu s malým počtem obyvatel supervelmoc, která zasáhla i do našich dějin. Ještě v posledních dnech před uzavřením vestfálského míru se švédská armáda snažila z levého břehu Vltavy dobýt i břeh pravý. V bojích si na obou stranách statečně vedli i Češi – protestanti na švédské, katolíci na císařské.

A který evropský národ je ve svých novodobých dějinách nejmírumilovnější? Švédové. Poté, co elita jejich armády vykrvácela u Poltavy, jako by je válčení přestalo bavit. Naposledy nastoupili do zbraně roku 1813, kdy jejich král uplatnil nárok na Norsko, jež se právě vymanilo z dánské nadvlády. Boj však nebyl dlouhý a skončil dohodou, která ustavila mezi Švédskem a Norskem personální unii. Když ani po sto letech Nory touha po plné samostatnosti nepřešla, nechali je Švédové roku 1905 pokojně odejít a stali se tak příkladem světu. Vyhnuli se oběma světovým válkám, během nichž ochotně přijímali uprchlíky. Dnes by mohl být jejich stát nazván humanitární velmocí – s výjimkou Německa se žádná země nestala cílovou pro tolik přistěhovalců. Není to zcela bez problémů. S růstem počtu přistěhovalců narůstá počet konfliktů a obavy občanů z budoucnosti. Při posledních volbách nacionalistická strana Švédští demokraté posílila a vstřícnost k migrantům poklesla. Země se stává jakousi laboratoří pokojného soužití – podaří se je obnovit a udržet?

Běžnému návštěvníku Stockholmu se však stále nabízí obraz klidného života lidí různých vzezření a barev pleti. Má-li na jedno z nejkrásnějších měst světa necelý týden, musí si vhodně rozložit čas a síly, leží na mnoha ostrovech a stále je kam plout a na co se dívat.

Z královských paláců zanechává největší dojem Drottningholm, rezidence královské rodiny. Vyniká architekturou, uměleckými památkami a parkem, v němž se setkáme i se sochami Adriana de Vriese z Rudolfových sbírek (ovšem s kopiemi, originály jsou v muzeu). Vzpomeneme, že pro získání sbírek královna Kristýna kdysi do posledního okamžiku trvala na dobytí Prahy. Současný král a královna si zaslouží sympatie, že se spokojují s užíváním malé části paláce a většinu jeho krás otevřeli všem.

Moderní Stockholm nejlépe reprezentuje 85 metrů vysoká sférická stavba Ericssonův Globus. Po bělostném povrchu této víceúčelové haly se s námi vyšplhá až na vrchol průhledná kulovitá gondola.

V Severském muzeu poznáváme historii a kulturu národa, který (podobně jako mnohem známější Kurdové) žije ve čtyřech různých státech. Jsou to Laponci či korektněji Sámové. Přežili dlouhé snahy o naprostou asimilaci, někteří dosud mluví svými původními jazyky – těch je nejméně osm –, mají nyní svou vlajku a hymnu. V Norsku, ve Švédsku a ve Finsku jim náleží vlastní politické reprezentace a usilují o ně i v Rusku.

Vrcholným zážitkem bylo seznámení s dílem sochaře Carla Millese. Spolu se svou ženou, rovněž výtvarnou umělkyní, si na velkolepém místě vysoko nad mořem zřídil zahradu, kterou naplnil vlastními uměleckými díly často s podivuhodným filozofickým přesahem – nezapomenutelný je třeba človíček vzhlížející vzhůru z obrovské stvořitelské dlaně. V zahradě je i kavárnička, v níž se setkáváme s něčím, co už u nás nevidíme, s hejnem vrabčáků sbírajících drobečky. Možná i oni jsou migranti?

Návštěva Benátek severu by nebyla úplná bez projížďky průlivem, který spojuje slané moře se sladkým vnitrozemským jezerem Mälaren. Neočekávaně si tu připomeneme momentálně nejpopulárnější Švédku – to když ze sluchátek, z nichž posloucháme průvodcovský výklad, zazní, že možná přijde doba, kdy už naše cesta nebude možná, protože při zvednuté hladině loď pod mosty neprojede, a snad vzedmutým vodám budou muset ustoupit i paláce na březích.

Jan Novotný

Obsah Listů 5/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.