Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 5 > Pavel Šaradín: Svět čísel

Pavel Šaradín

Svět čísel

Českou republiku čekají volby až za rok. Sice jen krajské, ale i tak půjde o významný a poslední test před volbami parlamentními. Můžeme mezitím pozorovat, kam se posunuje politika rakouská (září 2019), polská (říjen 2019) či slovenská (březen 2020). Všechny volby jsou i pro nás důležité, vidíme, jak si vedou tradiční strany, jaké jsou alternativy, jak silná či slabá je opozice, jak úspěšné jsou nové strany.

Svým způsobem se ocitla česká politika v období velké nudy. Nic překvapivého se neděje. Prezident dál třímá otěže výkonné moci, premiér upevňuje své postavení a obsazuje státní správu a její různé orgány sobě loajálními lidmi. Tzv. demokratický klub, tedy pravicová opozice, marně hledá strategii, jak převzít vládní moc. A my všichni každý měsíc sledujeme preference politických stran, které vykazují mimořádnou stabilitu. O koňskou délku vede hnutí ANO, kolem pětiprocentní hranice je natěsnáno několik menších stran. Ačkoliv se jedná zvláště v případě malých stran o data nepřesná, média se jim věnují s mimořádným zájmem. Zbytečně. V září na to doplatili komunisté, kdy jim Kantar přisoudil podporu 4,5 procenta, což vzbudilo pozdvižení, vlnu nadšení a desítky zpráv a komentářů. Přihlédneme-li ke statistické chybě, mohou mít komunisté podporu třeba 6 procent populace.

Pokud si něco zaslouží naši pozornost, pak pokus výzkumného týmu kolem Daniela Prokopa, který se soustředil na rozdělení české společnosti. Odmítl jednoduchou polarizaci, která se na základě médií i debat v hospodách scvrkává na Zeman vs. Anti-Zeman, Babiš vs. Anti-Babiš, venkov vs. město atd. Z výzkumu „Česká společnost po třiceti letech“ vyplývá, že populaci lze rozdělit do šesti tříd, a to na základě ekonomické situace, sociálního a lidského kapitálu. Takové rozvrstvení může být užitečné, nejen kvůli nám samotným, ale zejména kvůli problémům, které jako společnost musíme vyřešit. Nikoli pouze řešit, jak říká s oblibou premiér. Každý takový výzkum vzbudí souhlasné i nesouhlasné reakce, ale právě kritický ohlas mu může pomoci. Samotného mne například překvapilo, koho všeho lze zařadit do střední třídy, těch tříd je až příliš.

Suma sumárum. Pokud chceme na společnost nahlížet prostřednictvím čísel, průzkumy stranických preferencí až na stabilitu podpory nám téměř nic neřeknou. Chceme-li se dozvědět něco více, sledujme například průzkumy sociální sebeidentifikace. Ten „skutečný svět čísel“ by pomohl nám všem.

Pavel Šaradín

Obsah Listů 5/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.