Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 4 > Kaisa Vatanenová: Lpět na pravidlech, nebo být solidární?

Kaisa Vatanenová

Lpět na pravidlech, nebo být solidární?

Finští sociální demokraté v EU dlouho reprezentovali politiku úspor, s novou sociálně demokratickou vládou více přemýšlejí, zda se podílet na politice regionální Hanzovní ligy, anebo klást větší důraz na spolupráci s dalšími levicovými stranami a vládami v Unii.

Finsko je v Evropské unii známé tím, že dodržuje pravidla a je pevnou součástí klubu severských států, které chtějí být v evropské solidaritě zdrženlivé. Podporuje přísnou hospodářskou politiku, tedy i politiku úspor po eurokrizích před téměř deseti lety. Jako jeden z členů Nové hanzovní ligy, do níž patří také Dánsko, Estonsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Nizozemsko a Švédsko, bylo Finsko součástí „přísného severu“, který bývá v Evropské unii často považován za přímý opak „ležérního jihu“.

Ale od vítězství sociálních demokratů ve volbách v dubnu 2019 – od prvního sociálně demokratického vítězství za dvě desetiletí – visí nad směřováním země v rámci evropských uskupení otazník. Bude nová koaliční vláda, k níž patří také Strana středu, která vedla vládu předchozí, nadále spolupracovat s hanzovní skupinou, nebo se bude orientovat spíše na ostatní sociálně demokratické vlády v EU?

Koronavirová krize prověřila jednotu celé Unie a její schopnost činit rozhodnutí pod enormním tlakem. Finská vláda tak byla nucena zaujmout pozici k tématům jako solidarita, nové finanční mechanismy a zespolečenštění dluhů. Takové diskuse nejsou snadné v žádné vládě, ale v koalici pěti stran sahající od umírněně pravicové Švédské lidové strany až po Levicový svaz a částečně ještě zastávající striktní pozice dřívější vlády, je k dosažení společných rozhodnutí zapotřebí značného umu.

Poprvé našla nová vláda své místo a svou pozici v EU během finského předsednictví EU ve druhé polovině roku 2019. Odklon od Hanzovní ligy vyjádřila nejjasněji asi ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová v projevu na Evropském fóru, kde řekla: „Finská evropská politika neobsahuje žádný výhradní závazek vůči Hanzovní lize nebo jinému bloku. Místo toho spolupracujeme se všemi a podporujeme jednotu EU.“

Změna pozice má jistě svůj důvod i ve volební porážce sociálních demokratů v roce 2015. Během finanční krize a eurokrize byla Finská sociálně demokratická strana (SDP) minoritním partnerem ve středopravé vládě pod vedením Národní koaliční strany. Tehdy byla známá tím, že za účast na řeckých a španělských záchranných balíčcích požadovala garance. Po porážce ve volbách roku 2015 začala SDP s velkým obrodným procesem, během nějž změnila své principy a sestavila zcela nový politický program.

Tento nový politický základ se projevil také ve volebním programu v roce 2019 a v koaliční smlouvě. Strana udělala obrat vlevo a vrátila se i k podpoře evropského projektu – kterou projevila v 90. letech, když po rozpadu sousedního Sovětského svazu dovedla Finsko do EU. Změnu uvnitř strany vyjadřuje také volba současné premiérky Sanny Marinové, mladé internacionalistky, jež byla dlouho nadějnou prominentkou levicového křídla strany.

Proměna je patrná také z toho, jak vláda zareagovala na koronavirovou politiku EU. Nové návrhy Francie a Německa na fond obnovy a následný návrh Evropské komise vláda otevřeně přivítala, přestože o detailní odpovědi je zjevně nutné ještě rozhodnout.

Reakce politické levice a odborů byla obecně pozitivní. Odborová konfederace SAK fond obnovy podporuje a zdůrazňuje nutnost silnější solidarity pro ozdravení evropské ekonomiky. Opak by byl zničující.

SDP sice podporuje plány obnovy, ale ne všechny navrhované mechanismy na zespolečenštění solidarity a dluhů, zejména ne koronabondy. Lze říci, že největší změny probíhaly dosud na rétorické úrovni, a ještě nedospěly k rozhodnutím. Strana a její vedení jasně zdůraznily, že prověří všechny návrhy, a tím ukončily svůj zásadní nesouhlas s větší solidaritou.

Důležitá otázka pro finské sociální demokraty zní, jaké si klást podmínky. Solidární opatření si obecně získávají stále větší podporu, ale také se požadují jasně definované programy spolu s lhůtami, podmínkami a jednoznačně vymezenými hranicemi odpovědnosti jednotlivých členských států. Předpokladem pro veškeré společné kroky tudíž je, že musí být plněny podmínky.

Silnější solidarity – a ekonomické podpory – lze dosáhnout jedině souhlasem se společnou politikou a jasnými pravidly pro všechny členy. Stále častěji se ale zpochybňují i sama pravidla – například aktuální pravidla pro deficit a zadlužování. Přísnější podmínky by si ale žádaly větší demokratizaci a transparentnost evropských rozhodovacích procesů – což bylo obtížné i v normálních časech.

Uvnitř SDP tedy zaznívá požadavek svázat reakci na koronavirovou krizi s posílením principů právního státu a demokracie a s potíráním daňových úniků. Tyto principy by tak musely platit i pro finanční mechanismy, to znamená i pro platby nebo úvěry státům, malým a středním podnikům i jiným firmám. Tuto pozici ovšem zjevně nezastávají všechny členské státy se stejným nadšením.

Kromě toho sílí hlasy, aby se podpora omezila na určité sektory nebo účely využití. Měla by se vztahovat jen na oblasti, které jsou pandemií skutečně zasaženy – například na zdravotnictví, pracovní trh a malé podniky, nebo na sektory, které zajišťují blahobyt, rovnost a soudržnost, dále na digitalizaci, výzkum a cíle Zelené dohody.

Evropská unie a její členské státy musejí být dlouhodobě schopny věrohodně a udržitelně utvářet vlastní hospodářskou politiku, a to pro mnoho sociálních demokratů ve Finsku znamená, že se sníží národní daňové zatížení.

Finsko vyjádřilo jasný cíl podporovat nejen důvěryhodnost a jednotnost EU, ale také její schopnost jednat za mimořádných okolností. Země a vláda se tedy zavázaly zlepšit rozhodovací schopnost a solidaritu. Ve státě o tom ale nevládne všeobecná shoda, a nejednotnost ohledně detailů se týká dokonce i vlády a SDP.

Největší opoziční stranou v zemi jsou populističtí Praví Finové, kteří tíhnou k polarizaci a svádějí debatu euroskeptickým směrem. Národní diskuse je silně rozdělena, a i přes společné momenty existují v koalici tací, kteří jen stěží dokážou přijmout změnu postojů. Koaliční partner Strana středu nereagovala na plán obnovy zrovna s nadšením, i koalici tedy nyní čeká náročné vyjednávání.

Je tedy ještě potřeba učinit mnohé, aby sociální demokraté a Sanna Marinová mohli svou novou národní proevropskou politiku úspěšně prosadit. Plusem může být, že současná vláda má největší podporu ve finské historii. Možná v tom hraje roli efekt soudržnosti v časech krize, ale alespoň to usnadňuje rozhodování v koronavirové době.

Text poprvé vyšel na portále Internationale Politik und Gesellschaft 28. května 2020. Za podpory Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice, přeložila z jeho německé verze Zuzana Schwarzová.

Kaisa Vatanenová je ředitelka finské sociálně demokratické politické nadace Kalevi Sorsa-säätiö.

Obsah Listů 4/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.