Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 6 > Karin Petterssonová: Nástup pravicového nacionalismu: od Polska k Polanyimu

Karin Petterssonová

Nástup pravicového nacionalismu: od Polska k Polanyimu

Dějiny v roce 1989 ani zdaleka „neskončily“. Vrátily se v ještě horší podobě právě kvůli deregulacím, které zastávali ti, kdo jejich konec troubili do světa.

Úvodní kapitolu knihy Soumrak demokracie (česky, Praha 2020) věnuje Anne Applebaumová popisu silvestrovského večírku, který spolu s manželem [politikem Radosławem Sikorskim – pozn. red.] pořádala v roce 1999 doma na polském venkově a na nějž pozvala mnohé čelné liberály a konzervativce z celé země. Nálada byla báječná, budoucnost se zdála růžová – zemi se otvírala cesta směrem ke svobodě a otevřenému trhu.

Dvacet let nato se tento sen scvrkl jako uschlé jablko. Polsku vládnou pravicoví nacionalisté z Práva a spravedlnost a liberálové značky Applebaumová a spol. jsou pro ně trnem v oku. Polovina přátel z oné silvestrovské oslavy roku 1999 už s ní ani s manželem nemluví. Kniha je tak melancholickou ódou na ztracený svět a pokusem pochopit, co se s ním stalo.

Soumrak demokracie je kniha dobře napsaná a zajímavá v místech, kde se zabývá ztraceným přátelstvím. Překvapí však, že jedné z předních světových intelektuálek mohl projít tak chabý pokus o rozbor a vysvětlení nástupu populismu a autoritářství.

Centristická utopie

Applebaumová proslula knihami o gulagu a životě za „železnou oponou“. Pracovala pro liberální i konzervativní noviny jako EconomistSpectator a už řadu let žije v Polsku. Politicky má blízko k republikánům ve Spojených státech – aspoň do jejich přijetí Donalda Trumpa. Je součástí politického establishmentu, který věřil v to, že po zboření zdi nadešel „konec dějin“ – hlavními stavebními kameny této centristické utopie byly deregulace „reaganomiky“ a rozšiřování Severoatlantické aliance.

V knize se Applebaumová snaží pochopit, proč je dnešní politická reakce vůči tomuto starému pořádku – Źjejím přátelům – tak silná. O střední Evropě toho vím příliš málo na to, abych mohla hodnotit její líčení tamějšího vývoje, v částech zabývajících se západní Evropou a Spojenými státy je však její analýza banální a ideologicky slepá.

Applebaumová se děsí „krajní levice“, která plně nevěří tak dobře známým silám dobra, jako jsou americký Federální úřad vyšetřování (FBI) či Ústřední zpravodajská služba (CIA). Všechna hnutí či aktéři kritičtí vůči statu quo přispívají k „polarizaci“ a jsou nepřáteli demokracie; nevěřit v americké ideály znamená být „cynikem“. V idealizovaném příběhu Applebaumové o Americe není ilegálních válek, chudoby či korupce, ani sebemenších kazů v jejím čím dál pokřivenějším kapitalismu.

Proč jen tedy někteří přátelé Applebaumové zradili ideály demokracie? Její odpovědí stručně řečeno je, že sešli na scestí a provedli špatnou osobní volbu. Jak si v recenzi knihy pro Foreign Policy (The Tragic Romance of the Nostalgic Western Liberal, 15. 8. 2020) všímá politolog Ivan Krastev, ve světě Applebaumové jde v konfliktech vždy jen o hodnoty – nikdy o zájmy či moc.

Faktory v pozadí

Applebaumové jediným materiálním vysvětlením pro slábnutí demokracie jsou „sociální média“, která šíří propagandu a radikalizují své uživatele. Je sice pravda, že tyto mechanismy jsou mocné a často se podceňují. Avšak logika Twitteru a Facebooku jen potvrzuje Applebaumové světonázor: tyto platformy také posilují morální a emocionální příběhy našich dní a snadno se z nich dělají beránci, jejichž obětí se máme vyhnout přemýšlení o dalších faktorech v pozadí.

V nové knize Protisystémová politika (Anti-System Politics: The Crisis of Market Liberalism in Rich Democracies, 2020) se britský politolog Jonathan Hopkin snaží pochopit týž politický vývoj jako Applebaumová, avšak odlišnými nástroji.

Začíná u Karla Polanyiho (The Great Transformation: The Political and Economic Origins of Our Time, 2001) a jeho přesvědčení, že kapitalismus sám v sobě nese semínka vlastního zničení. Trh chce stále víc a víc a tím, jak jeho prodloužená ruka komodifikace sežvýkává větší a větší kusy společnosti, také oslabuje demokracii. To nakonec vyvolává odpor.

Hopkin si uvědomuje, že důležitý průlom pro systémově kritické strany v Evropě přišel po finanční krizi – tedy po hospodářském a společenském zemětřesení, které se ve veřejném diskursu posedlém „sociálními médii“, „kulturními válkami“ a „imigrací“ často zlehčuje.

Rozdíl mezi těmito dvěma vysvětlujícími modely – tedy mravním a materiálním – se vyjasní, když si porovnáme, jak Applebaumová a Hopkin pohlížejí na politický vývoj v zemi jako Španělsko.

Podle Applebaumové se tamní pravicově nacionalistická strana Vox těší úspěchu hlavně kvůli nespokojenosti s katalánskými separatisty a díky inspiraci Trumpovými digitálními kampaněmi. Oproti tomu Hopkin popisuje proces, v němž finanční krize v roce 2008 přinesla velké skupině voličů materiální úpadek, který vedl ke ztrátě důvěry v zavedené strany.

Silná protiváha

Když se zhroutila zeď, byli lidé v kruzích Applebaumové – tedy obecně liberálové, ale také mnozí sociální demokraté – přesvědčeni, že více trhu povede k posílení demokracie. Pravda je však taková, že kapitalismus potřebuje silnou protiváhu.

Během poválečného vývoje se v západní Evropě a USA taková našla: politické strany s masovým členstvím, silné odbory a sociální státy různého stupně univerzálnosti. V posledních desetiletích však tyto mechanismy oslabují. Základní předpoklad se navíc ukázal jako chybný: více trhu více demokracie nepřineslo – právě naopak.

Dnes jsme svědky toho, jak kapitál mění partnery a namísto s liberálními demokraty se promiskuitně páří s autoritářskými silami. Politikům jako Trump a Viktor Orbán v Maďarsku jsou svoboda a občanská práva ukradená: jejich cílem je moc pro moc samotnou a ochrana obchodních zájmů vlastních i kapitalistických kumpánů.

Liberály a konzervativce na večírku Applebaumové svedly dohromady vzpomínky na společného nepřítele, komunismus. V posledních letech je takovým velkým sjednotitelem autoritářství. Trumpa nesnáší kdekdo, od Cindy McCainové (vdovy po republikánském prezidentském kandidátu Johnovi) až po Noama Chomského.

Sama jsem se v posledních letech politicky radikalizovala. V 90. letech bych snad i podporovala jakousi koalici s lidmi jako Anne Applebaumová – i když už ne s jejím dobrým přítelem Borisem Johnsonem. Nechápu však, jak ti, kteří dnes přísahají na ideály demokracie – dokonce rovnosti –, nedokáží nahlédnout, k čemu všemu od té doby došlo.

Demokracie, to není jen právo volit. V konečném důsledku totiž záleží na spravedlnosti, a té lze dosáhnout jen změnami v materiálních podmínkách života lidí. Skutečnou dělicí čáru nemůžeme v politice vést mezi „dobrem“ a „zlem“, „mravním“ a „nemorálním“. K záchraně demokracie je potřeba vytvořit nové protiváhy dnešnímu kapitalismu – hlavně ten totiž spravedlnost podrývá.

Z anglického originálu The rise of right-wing nationaŹlism: from Poland to Polanyi vydaného časopisem Social Europe (www.socialeurope.eu) 16. listopadu 2020 přeložil David Vichnar. Vychází s podporou Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v ČR (www.fesprag.cz).

Karin Petterssonová je redaktorkou kulturní rubriky deníku Aftonbladet. Je zakladatelkou zpravodajského časopisu Fokus, pracuje pro švédskou sociální demokracii.

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.