Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 1 > Patrik Eichler, Tomáš Tichák: Chceme usnadňovat diskusi a komplikovat svět

Patrik Eichler, Tomáš Tichák

Chceme usnadňovat diskusi a komplikovat svět

K padesáti letům prvního řádného čísla Listů z roku 1971

Médium je místo pro debatu mezi lidmi společných zájmů. Formulace společného zájmu se s lety přirozeně mění, jako se s lety mění i složení každého lidského kolektivu. V dobře ustaveném prostředí se ale nemění překotně či převratně. Každá nová formulace navazuje na tu předchozí.

Proto se ani my v Listech nechystáme na prahu jednapadesátého ročníku našeho časopisu k převratům. Chceme zůstat při tradici kulturního, politického i společenského -angažmá, ze které jsme vyrostli a která nám za pět desetiletí umožnila původní společenské zázemí časopisu významně rozšířit. Lety se potvrdilo, že byla postavena správně.

Svoboda jako reálná možnost

Listy před padesáti lety založili lidé z kulturní a společenské elity pražského jara. Jiří Pelikán. Dušan Havlíček. Zdeněk Hejzlar. Antonín Liehm. Patřili všichni k podporovatelům, ba tvůrcům „polednové politiky“ – pohybu, který po odstranění Antonína Novotného z čela republiky i komunistické strany směřoval k obnově demokracie v socialismu, ať už šlo o hospodaření státních podniků, obnovu osobní odpovědnosti za politické rozhodování anebo návratu odpovědnosti za vlastní psaní médiím.

Odstup od byrokratizovaného aparátu a jeho rozkazů k osobní odpovědnosti veřejně působícího člověka byl jedním z podstatných motivů pražského jara. V tehdejších debatách se vracela definice svobody coby reálné možnosti volby.

Jeden z „pražskojarních“ kořenů Listů je zřejmý. Literární noviny, Literární listy a Listy vydávané v Praze, ne náhodou si ostatně Jiří Pelikán pro nultá čísla římských Listů vypůjčil jejich poslední pražskou podobu.

V prostředí Listů bylo ovšem vždy samozřejmé, že pražské jaro nebylo střetem dvou mocenských skupin uvnitř jedné komunistické strany, ale mnohem širším společenským pohybem, který také začínal mnohem dříve a docela jinde než v kuloárech ÚV KSČ koncem roku 1967.

Pod pojem pražského anebo řečeno s A. J. Liehmem československého jara zde vždy patřil úspěch československého pavilonu na výstavě Expo 1958 v Bruselu, patřila sem budova zlínského divadla, brněnského hotelu International nebo plaveckého stadionu v pražském Podolí. Patřily sem Obchod na korze i Ostře sledované vlaky.

Od svého počátku tak byla součástí koncepce Listů kultura v podobě poučeného a formálně kvalitního psaní o světě, posléze specificky institucionalizovaná i literárním Čtením na léto.

Další části salonu

Druhý kulturní kořen Listů je vhodné si na tomto místě přimyslet, protože Listy dnes vycházejí v Olomouci a chtějí stavět i na intelektuálním a tvůrčím zázemí regionu podobně, jako si to v letech 1968 a 1969 kladl za cíl brněnský časopis Index vycházející s podtitulem Rozpravy o kultuře a životním slohu. Jeden z nejzajímavějších a dnes neprávem pozapomenutých časopisů československého jara založil jeden z jeho politických protagonistů, pozdější autor Listů a držitel naší Ceny Pelikán za rok 2008 Jaroslav Šabata.

Rozšíření našich kořenů o brněnský Index umožňuje rozšířit těžiště zájmu o regionální pohled na celostátní a světové dění a přihlásit se také k tradici Indexu meziválečného redigovaného Bedřichem Václavkem a rovněž J. L. Fischerem, mj. prvním rektorem olomoucké Univerzity Palackého.

Nechceme si přivlastňovat, co nám nepatří. Chceme připomenout, že psát o světě z kulturních kót a držet přitom ve středu své pozornosti člověka a humanistický důraz na jeho život, je tradice, která opět zdaleka nezačíná v sedm- anebo osmašedesátém.

A že úsilí o všestranné osvobození člověka je kulturní, společenská i politická maxima, která v českém prostředí trvá bez ohledu na zdejší politické převraty a okupace. Pokrok zde stojí proti konzervativismu a život proti stabilitě.

Otevřenost vnějšímu světu a touha aktivně ho utvářet umožnila Listům coby časopisu i společenské skupině aktivně působit v politice svých nových zemí. Nejjasněji to ukazuje příklad dvojí úspěšné europoslanecké kandidatury Jiřího Pelikána v barvách Italské socialistické strany v osmdesátých letech. Přes velké uznání, které se dostalo v Socialistické internacionále exilovým sociálním demokratům, byl pro ně politický úspěch Jiřího Pelikána v osobní podobě neopakovatelný.

Jiná tvář této otevřenosti pak umožnila, aby se Listy staly pro zahraniční i domácí publikum po vzniku Charty 77 nosičem jejích prohlášení a dokumentů. Václav Havel patřil mezi deset nejčastějších autorů exilové etapy Listů a publikoval v nich častěji než jejich zakladatel.

Listy jako jediný z významných exilových časopisů úspěšně zvládly přechod zpět do Československa, resp. České republiky. Pavel Tigrid vydávání Svědectví ukončil v roce 1992. Studie Karla Skalického skončily v roce 1990 z finančních a administrativních důvodů, s vědomím, že časopis hojně využívající texty, které v Československu nemohly vyjít, o tento zdroj materiálu po konci komunistického monopolu moci přijde, a kvůli konfliktům, které společenské angažmá časopisu vyvolávalo v jeho vlastním prostředí. Vše tehdy popsal Karel Skalický na stránkách svého časopisu a my si nad jiné ceníme možnosti s ním dnes spolupracovat jako s příležitostným autorem a členem redakční rady Listů.

Poslední médium, které zde chceme zmínit, jsou česko-slovenské Mosty, týdeník vycházející v letech 1992–2007 péčí Vlado Čecha a především Soni Čechové. Logo Mostů na naší obálce je nejen připomenutím prostoru, ve kterém se naši spoluzakladatelé přirozeně pohybovali, který je vlastní i nám a který je dnes rozdělen hranicemi, ale také připomenutím, že pro české i slovenské prostředí je dialog nejjednodušší cestou k vzájemnému obohacení bez nutnosti jazykového nebo kulturního překladu.

*

Svoboda jako možnost reálné volby a ohled na život člověka na straně jedné a otevřenost vůči světu s důrazem na dialog na straně druhé jsou formulací východisek práce, kterou pod hlavičkou Listů dnes můžeme odvádět. Tradice a prostředí, na které navazujeme, jsou dané. Prostor pro dialog mezi nimi a nové formulace společných východisek zůstává i nadále otevřený.

Patrik Eichler

Tomáš Tichák

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.