Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 1 > Jan Šícha: Chvatný útěk kolonizátorů a prastrýc Silvestr

Jan Šícha

Chvatný útěk kolonizátorů a prastrýc Silvestr

„Pokud máte zájem sledovat, jak se příběh dál vyvíjí, zvu vás na internetovou stránku www.silvestr.janberanek.cz. Najdete tam nejen novinky, které nastaly po uzávěrce této knihy, ale i zajímavé detaily, dokumenty a technické informace z bojů o Singapur, které se do knihy nevešly. A máte-li nějakou poznámku, dotaz či informaci, o kterou se chcete podělit, můžete tam k příběhu i sami přispět,“ končí svou „faktografickou detektivku“ Pátrání po Silvestrovi s podtitulem Válečné osudy Baťovců v Singapuru její autor Jan Beránek. Na webu skutečně najdete nascanované fotografie a úřední dokumenty, můžete ho použít také jako rozcestník pro vlastní cestu příběhem a také pro přiblížení autorovy metody práce. Jméno Silvestr je v internetové adrese hned vedle jména Jan Beránek. V knize se dočteme o obou.

Silvestr Němec (1919–1942), původem z Vémyslic na Moravě, byl obuvnickou firmou Baťa jako pedikér poslán do Singapuru, kde rukou armády japonského císaře padl za britské impérium. A za svobodu všech lidí. Silvestr Němec byl prastrýcem Jana Beránka. Jan Beránek se od příbuzných dověděl, že na staré fotografii sympaticky vypadající prastrýc zahynul za války. Nic moc víc, kromě psaní od přeživšího kamaráda a pohledu na britská vyznamenání in memoriam. Chtěl vědět víc, pátráním po Silvestrovi strávil několik let života. Shromáždil při něm hodně faktů, potkal zajímavé lidi, z nichž se někteří stali jeho přáteli. Do Singapuru přivezl hlínu z Vémyslic a s prastrýcem se na několika místech symbolicky rozloučil.

Aktivista a realista

Začněme u toho ze dvou pánů z internetové adresy, který je živ a aktivní. Když se s ním seznámíme, hodně z knihy o Silvestrovi se vyjeví jako logické. Jan Beránek narozený v roce 1970 patřil k vůdčím osobnostem blokád Temelína v devadesátých letech minulého století. Tenkrát skutečně šlo o to, aby Temelín nebyl dostavěn, protože ještě nebyl spuštěn. Hlasování v tehdejší vládě, po akcích, které formovaly Jana Beránka, bylo těsné. Jan Beránek byl pak chvíli předsedou Strany zelených, následně odešel ke Greenpeace do Amsterodamu, pobýval od té doby po celém světě, obzvláště rád v Turecku.

Při katastrofě elektrárny v japonské Fukušimě se podílel na informování obyvatel, protože od úřadů se toho nedočkali. V ruském Murmansku vyjednával o propuštění aktivistů z vězení, kam se dostali po výstražné palbě ze samopalů a zatčení poté, co se snažili vylézt na ruskou vrtnou plošinu s lajntuchem, na kterém se skvěl nápis Save the Arctic. Beránek je aktivista a realista. Pečlivý, vytrvalý, umíněný. A taková je i jeho kniha.

Pátrání po Silvestrovi je především osobní. Beránek má svého prastrýce rád, dostane se díky němu poprvé do archivů a diví se, co vše se v nich dá najít. Vypráví o firmě Baťa, ale hlavně o neúspěšných bojích o Singapur. Kniha přináší spousty materiálů, i obrazových.

Shodou okolností se strýc Silvestr dostal do kolosálního důkazu koloniální neschopnosti. Do prostředí, ve kterém Britové chtěli, aby za ně domorodci umírali, nedokázali je ale ani efektivně vojensky ochránit. Svými každodenními kroky naopak dávali najevo, jak hluboko v sobě mají zažitý rasismus. Evropané jako dobrovolníci měli třeba oproti jiným rasám mnohonásobný žold. Beránek svou pečlivostí demaskuje zbytečně nafoukanou fasádu a dostává se amatérským způsobem k jádru věci. Je to odzbrojujícím způsobem, možná americky, přímé. Westerny jsou jedním z Beránkových mentálních domovů.

Ztráta koloniální legitimity

Kniha vyjde v Singapuru v anglickém překladu. Povedla se jí jakási dvojí exotika. Lidi ze Singapuru bude zajímat evropská Morava, z jejíž perspektivy vypráví i světoobčan Beránek. Určitě je nadchne, s jakou samozřejmostí vypravěč Beránek není rasista, a jak přesně popsal tehdejší britskou neschopnost. Možná si s radostí pomyslí, že už se to všechno ví i na Moravě.

Pro české čtenářstvo je to pod záminkou hledání prastrýce vhled někam, kam se obvykle nedohlédne. Debata o kolonialismu je navýsost aktuální, u nás se téměř nevede. Atlantická charta, která je jedním ze základních kamenů budoucí Organizace spojených národů, byla podepsána nedlouho před pádem Singapuru. Národy pod koloniální správou si ji přečetly po svém, třeba bod třetí, ve kterém signatáři, tedy Spojené státy a Spojené království: „Respektují právo všech národů zvolit si vládní formu, v níž chtějí žít, a přejí si, aby svrchovaná práva a samostatnost vlády byly vráceny těm, kdož jich byli násilím zbaveni.“

Beránkovi se při jeho cestě za prastrýcem povedlo ve výběru dokumentů podržet aktivistickou svěžest. Churchill napsal obráncům Singapuru, kteří by ostrov udrželi, kdyby měli lepší morálku, ale oni to vzdali: „Ať vás v tuto chvíli ani nenapadne snažit se šetřit životy vojáků nebo civilistů. Boj se musí vést za každou cenu až do trpkého konce, velitelé ať padnou spolu s vojáky. Jde o čest Britského impéria a naší armády. Když teď i Rusové předvádějí, jak se dokážou odhodlaně bránit, je v sázce pověst naší země a našeho národa.“

Japonská propaganda v dobytém Singapuru psala: „Zničení Hongkongu a Singapuru v této válce je pomstou nebes za drzost Britů, kteří tvrdili, že z vůle Boží bylo každé britské dítě předurčeno k nadvládě nad lidmi dalších sedmi barev pleti a k jejich zotročení. (…) Už od patnáctého století spolu Portugalci, Angličané a Holanďané soupeřili o nadvládu nad Malajskem s jediným cílem, kterým bylo ždímat místní obyvatele. (…) Asie patří Asijcům a k obnovení tohoto principu zbývá už jen krok…“ Krok nastal, naštěstí ale po porážce nacismu a Japonska.

Na závěr citát, tentokrát z pera Jana Beránka: „Teprve v průběhu ledna 1942, kdy se boje o Malajsko přiblížily až k Singapuru, začaly úřady s horečnou evakuací obyvatel. Ta se pochopitelně týkala především Britů a dalších Evropanů, kterých tam do té doby žily řádově tisíce. Evakuace více než milionu místních obyvatel ostatně ani nebyla uskutečnitelná. Následky chvatného útěku kolonizátorů se projevily po válce, kdy jejich přítomnost ztratila legitimitu.“

Jan Beránek má jako hledač svého prastrýce někdy znaky náměsíčníka. Ostrá knižní redakce by z nasbíraného materiálu udělala brilantní literární reportáž. Bylo by učiněno zadost žánru. Myslím si, že tento materiál a tento vztah aktivisty a jeho prastrýce snesou tvar, ve kterém kniha vyšla. Zvláště když uvážíme, jak se v českém prostředí nedbá na tvar jiných věcí, včetně institucí a politických stran. Na rozdíl od devatenáctého století si nemyslím, že by snaha o čistotu žánru a tvaru u knih měla začínat. Může to u nich spíše končit.

Pátrání po Silvestrovi vnímám jako zdejší vyprávění o tom, jak Evropané ztratili koloniální legitimitu. Je to uvěřitelně napsáno. Připadá mi, že mladý muž, pan Silvestr Němec, neumřel ve svých třiadvaceti letech jen za svobodu lidstva, ale i za kousek naší osvěty.

Jan Beránek: Pátrání po Silvestrovi. Válečné osudy Baťovců v Singapuru, Mystery Press, Praha 2020, 366 s.

Jan Šícha (1967) je novinář, dlouhodobě se věnuje dění v Německu.

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.