Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 2 > Ane Aranguizová: Vítězný boj španělských pracovníků digitálních platforem

Ane Aranguizová

Vítězný boj španělských pracovníků digitálních platforem

Právní změny nejenže uznají kurýry jako zaměstnance, ale povedou také k obecné transparentnosti algoritmů určujících jejich pracovní podmínky.

Po náročných jednáních dosáhla španělská vláda a sociální partneři 9. března dohody o pracovních právech lidí pracujících pro digitální platformy. Cílem je zajistit zaměstnanecký status těm, kdo se zabývají dodávkou či distribucí jakéhokoli spotřebního výrobku nebo zboží přes digitální platformy. Vychází přitom ze dvou základních premis: předpokladu zaměstnání a transparentnosti algoritmu.

První premisa není překvapením, protože jen implementuje to, co již dříve uznalo několik španělských soudů, včetně Nejvyššího: kurýři by měli být považováni za zaměstnance. Předpoklad zaměstnání pro doručovatele zprostředkované digitálními platformami bude implementován prostřednictvím změn stávajícího zákoníku práce, do něhož bylo vloženo nové ustanovení (č. 23), které uznává kurýry coby zaměstnance, čímž jim zajišťuje plná pracovní práva – včetně přístupu k sociálnímu zabezpečení, které v současné době postrádají.

Průlom

Zatímco uznání zaměstnaneckého statusu kurýrů bylo dáno rozhodnutím Nejvyššího soudu z loňského září, druhá premisa – transparentnost algoritmů – je přelomová. Vyžádala si úpravu článku 64 zákoníku práce o právu zaměstnanců na informace, která platformám stanoví povinnost informovat zástupce zaměstnanců o matematickém nebo algoritmickém vzorci určujícím jejich pracovní podmínky. V souladu s tím budou platformy muset odborům zpřístupnit algoritmus či jakýkoliv jiný druh umělé inteligence, která může mít na tyto podmínky dopad – včetně dostupnosti a správy pracovní činnosti a profilování jednotlivých zaměstnanců. Toto právo na informace se uděluje každému, kdo pracuje prostřednictvím platformy – nejen kurýrům –, a požadavek na transparentnost se tak vztahuje na všechny digitální platformy stejně. Ministryně práce a sociální ekonomiky Yolanda Díazová, která se nyní stala třetí místopředsedkyní vlády po odchodu vůdce Podemosu Pabla Iglesiase, a zároveň si ponechala svůj resort, zdůraznila, že taková transparentnost vykompenzuje penále, sankce za výkon a předpojatost algoritmů.

Zákon s předloženými změnami dá platformám tři měsíce na to, aby podle něj začaly regulovat své zaměstnance – ne kvůli potřebě uznat zaměstnanecký poměr, ale spíše aby měly „čas se přizpůsobit a nasadit operační systémy, včetně přístupu k informačním algoritmům, což ze změny předpisů vyplývá“, jak řekla ministryně.

Nedostatky

Navzdory všem silným stránkám má plánovaný „kurýrský“ zákon své nedostatky. Zaprvé, předpoklad zaměstnání odvozený z rozhodnutí Nejvyššího soudu platí pouze pro kurýry, což je jen malý zlomek pracovníků platforem. Mnoho poskytovatelů služeb na vyžádání tak zůstává bez sociálního zabezpečení, spojeného se statusem zaměstnance.

Platformové společnosti se navíc zdráhají tyto změny zavádět a už několik týdnů hledají možnosti, jak se vyhnout tomu, aby museli mít vlastní kurýry. V tomto smyslu sice změny ukončí praxi obchodních smluv mezi kurýrem a platformou, stále však umožňují využívání subdodavatelských společností a dočasných pracovních poměrů v době zvýšené poptávky. To je například způsob, jakým v současné době funguje Just Eat, přestože tento postup nedovoluje digitální platformě organizovat a řídit práci kurýrů.

Bez skutečné ochoty ze strany platforem skoncovat s nejistou prací budou pokračovat soudní bitvy – ať už o to, aby i ostatní pracovníci platforem nakonec získali status pracovníka, nebo aby se vyřešila nejistota spojená s nestandardními smlouvami, které jsou nyní zvažovány jako alternativa.

Výhra pro tripartitu

Je to však výhra pro tripartitu a dokonce osmá dohoda, která v posledních patnácti měsících vzešla ze sociálního dialogu ve Španělsku. S podporou Evropské konfederace odborových svazů, která naléhavě žádá Evropskou unii, aby následovala kroky Španělska, považují tyto změny dvě hlavní španělské konfederace odborových svazů, UGT a CCOO, za první krok k ochraně pracovních práv v šedé ekonomice. S novelami také souhlasilo – po několika interních sporech – sdružení zaměstnavatelů (CEOE) a sdružení pro malé a střední podniky (CEPYME).

Podpora této dohody ze strany CEOE rozladila Asociaci servisních platforem na vyžádání, která sdružuje platformy jako Deliveroo, Stuart, Glovo a Uber Eats. Asociace je zásadně proti návrhu zákona, který považuje za útok na základní principy svobody podnikání a duševního vlastnictví.

Soudy v dalších zemích (například ve Velké Británii a Nizozemsku) se nedávno připojily k požadavku, aby kurýři obdrželi status zaměstnance, přesto je španělská legislativa průkopnická v tom, že dává odborům přístup k algoritmům platforem. Požadavek byl předložen Evropské komisi jako součást jedné ze strukturálních reforem chystaných v rámci plánu obnovy.

Španělsko se díky připravovanému „kurýrskému“ zákonu dostane do středu pozornosti během první fáze konzultací sociálních partnerů o zlepšení pracovních podmínek pro práci na platformách, která bude předcházet legislativnímu návrhu komise později v letošním roce. Následovat by mohl návrh zákona, který by na základě Listiny základních práv Evropské unie zahrnoval podobné ustanovení o transparentnosti, což by zpřístupnilo algoritmy odborům s cílem bojovat proti diskriminaci (článek 21), dodržovat právo na informace pro zaměstnance (článek 27) a zlepšit pracovní podmínky (článek 31) v práci pro platformy.

Text vyšel původně 18. března 2021 v Social Europe Journal (www.socialeurope.eu) pod názvem Spain’s platform workers win algorithm transparency. Publikujeme ho se souhlasem a za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung (www.fesprag.cz).

Z angličtiny přeložil Martin Babička.

Ane Aranguizová působí na Právnické fakultě a v Centru Hermana Deleecka Antverpské univerzity. V projektu EuSocialCit (www.eusocialcit.eu) se věnuje soiálním právům v EU a sociálnímu občanství.

Obsah Listů 2/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.