Knihy nakladatelství Burian a Tichák

Přehled knih vydaných nakladatelstvím Burian a Tichák.

Eva Dobšíková: Najít pevný bod

Kniha obsahuje články (zejména z časopisu Listy), rozhlasová vystoupení a texty z pozůstalosti z období 2009-2015. Je mozaikou příběhů a zamyšlení, z níž vyvstává obraz autorky (1932-2015) i doby, v níž je tvořila. Ústředním námětem knihy jsou sociální problémy, zejména osudy bezdomovců. Dále obsahuje úvahy o časových i nadčasových problémech lidského života, připomenutí knih, kulturních událostí a osobností dané doby, a rozhovory s autorkou, které ukazují její společenskou angažovanost.

Olomouc 2017. Brožované, 128 stran, 130 Kč.

Milan Tichák: Příběhy olomouckých pomníků a hřbitovů

Autor pohlíží do historie města skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na zdejích hřbitovech. Pomníky a pamětní desky autor popisuje od nejstarších, zachovaných ji od středověku (také však těch, které již zmizely), a po nejnovější pamětní kameny (Stolpersteine). Nejde jen o popis předmětů, ale především o objasnění historických, společenských či politických okolností, za kterých vznikaly (i proč zanikaly). To vše v literární čtivé formě. Knihu doprovází 170 fotografií, k nalezení konkrétních náhrobků pomáhá plánek neředínského hřbitova.

Olomouc 2016, 332 stran, vázané,, 279 Kč.

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Ještě žiju

Další pokračování úspěšných knih Papíry na hlavu (2010) a Uklízeč a ředitel (2012), autobiografického vyprávění R. Kuchaře. V nových příbězích ze života zdravotně postižených se čtenáři mimo jiné dozvědí, že autor prodělal zánět srdečního svalu, který skončil operací a kardiostimulátorem. Ovšem i ten je zdrojem mnoha veselých situací. Kniha opět dokazuje, že handicapovaní mohou žít jako ostatní, ba že se mohou ze života radovat a psát o tom. Ilustroval Vít Stanovský.

Olomouc 2017. Brožované, 104 stran, cena 150 Kč

Leopold Pospíšil: Horribile visu. Léta bohatýrská

Emeritní profesor antropologie na Yale University v USA a nositel ceny Neuron za rok 2016 vzpomíná na studia na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde v roce 1942 maturoval. Studetská darebáctví, před nimiž i slavní Študáci a kantoři leckdy blednou, ale také vážnější okamžiky, které přinesla nacistická okupace. Knihu doprovázejí fotografie z autorova barvitého života.

Olomouc 2016, 104 stran, vázané, 160 Kč.

Olga Šulcová: Univerzální žena. Z nečasu do času (1954-2004)

Soubor fejetonů, které autorka, novinářka a spisovatelka, publikovala v řadě periodik, v nichž v průběhu let působila, a také, po roce 1968, v samizdatu nebo exilových Listech.

Olga Šulcová je Ludvík Vaculík v sukních, ale poetičtější. Její fejetony jsou zároveň povídkami dávajícími prožitkům napětí příběhu.“ (Antonín Bajaja)

Olomouc 2012, 176 stran, 180 Kč

Milan Tichák: Olomoucké vycházky

Po všedních cestách nevšedním městem.

Nová kniha Milana Ticháka se od jeho předchozích úspěšných publikací poněkud odlišuje. Nepojednává o městě a jeho často zapomenutých historických osudech tematicky, nýbrž místopisně. Je neobvyklým knižním průvodcem pro ty, kteří chtějí vědět víc, než v běžném bedekru najdou: o osudech významných osob spjatých s danou lokalitou i o neznámých událostech, jež se v těchto místech kdysi odehrály. Třináct pomyslných vlastivědných vycházek je vlastně podrobněji rozvedenou rekonstrukcí vycházek skutečných, které autor již řadu let v Olomouci uvádí v rámci činnosti Vlastivědné společnosti muzejní.

Olomouc 2014, váz. 216 stran, cena 259 Kč.

Krzysztof Lisowski: Nicoto, zmiz

Český výbor z básnické tvorby Krzysztofa Lisowského (1954), krakovského básníka, esejisty, redaktora, fejetonisty, v překladu Václava Buriana. K. Lisowski vydal od svého debutu na třicet knih, toto je jeho první česká knižní publikace, obsahující také četné „české“ motivy a oslovující i české básníky, zejména Vladimíra Holana, Miroslava Holuba a Karla Kryla.

Olomouc 2014, 96 stran, brož., 99 Kč.

Antonín Bezděk: Deset na patnáct

Básně z let 2008–2013. S kresbami Inge Koskové

Autorem sbírky poezie je absolvent Zahradnické fakulty v Lednici. Před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Básně dosud publikoval v časopisech. Knihu s názvem odvozeným od jejího formátu doprovází 26 kreseb Inge Koskové, ceněné výtvarnice, jejíž díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách doma i v zahraničí.

Olomouc 2014, váz., 136 stran, 180 Kč

Vladimír Puhač: Dědečkova (poslední) cesta

Poetický proud vzpomínek z dětství a dospívání a na straně druhé proud tajemství lidského osudu dědečka. „I kdyby nebylo tohoto napětí a dědečkovy cesty, která je i cestou básníkovou, stála by skladba za přečtení a uznání: sugestivně evokuje proměny života na hanáckém venkově, v konfrontování osobního osudu a velkých dějin stává se však působivou básnickou výpovědí o velikosti tzv. malého člověka v porovnání s absurdní malostí tzv. velkých dějin...“ (Milan Blahynka)

Sopoluvydavatel Vladimír Puhač, Olomouc 2014, váz. 116 stran.

Milan Tichák: Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí

„Vydejme se na malý výlet do minulosti Olomouce. Jen tak na přeskáčku a ne příliš daleko. Jen nějakých sto či sto padesát let pozpátku, tedy o něco dále, než kam může sahat paměť jednotlivce, vštípená vlastním poznáním a zkušeností.“ Knihy Vzpomínky na starou Olomouc (1997) a volně navazující Paměť olomouckých předměstí (2000) vyvolaly mimořádný ohlas u čtenářů a inspirovaly řadu dalších obdobných publikací. Původní vydání už jsou nedostupná. Čtenáři dostávají tentokrát obě knihy v jednom svazku, navíc opravené a aktualizované.

Olomouc 2013, váz., 320 stran, cena 290 Kč

Vlastimil Artur Polák: Bílá paní z ghetta

Když byl autor (1914–1990), vnuk rabína malý, vyprávěli mu otec a devadesátiletá teta pověsti svého lidu a starobylé židovské obce v Úsově. Na stáří se k nim poslední německožidovský básník v českých zemích vrátil, porovnal je s prameny a ve spolupráci s manželkou sepsal. Objevují se zde anekdotické příběhy, kolorované jazykovými zvláštnostmi, lidé sužovaní utrpením, legendy o obětech panské zvůle a konfliktech v lidech i mezi nimi a také židovská mystika. Jindřich Buxbaum doprovodil knihu fotografiemi židovské čtvrti a hřbitova v Úsově.

Z němčiny přeložila Olga Poláková, předmluvu napsal Ludvík Václavek. Olomouc 2013, 210 Kč, 96 stran.

Veronika Šubrtová: Móda olomouckých salonů za první republiky a ještě chvíli poté

Historička umění V. Šubrtová představuje olomoucká krejčovství od konce první světové války po přelom 40. a 50. let. V oboru podnikaly velké firmy – nejlepším příkladem je síť obchodních domů ASO (Ander a syn Olomouc), úspěšná v ČSR i v zahraničí ve stylu, jenž bychom mohli označit za americký. Působily zde však i živnosti, které se věnovaly výhradně zakázkovému šití a dosahovaly vynikajících výsledků (Bratři Středové aj.). Zvláštní pozornost je věnována salonu Marie Zolotarevové-Koukalové (1903–1972), jejíž šaty zastupovaly Olomouc i na výstavě české módy 1918–1939 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. – Do knihy přispěli další odborníci (Eva Uchalová, Milan Tichák) i pamětníci. Mnoho dobových fotografií, barevných reprodukcí a dokumentů.

Olomouc 2012, 88 stran, 120 Kč

Lucie Jílková, Magda Štajnerová: Housenka na kdouloni aneb Pohádkové hrátky s češtinou

Osmnáct barevně ilustrovaných pohádek pro děti i jejich rodiče. V pohádkových příbězích ze světa zvířat demonstruje autorka L. Jílková, profesí vědecká pracovnice Ústavu pro český jazyk AV ČR, jazykové jevy, s nimiž se lze více či méně často v češtině setkat. Ukazuje také, jak vypadá překlad pohádky do dalších devíti cizích jazyků. Každou pohádku uzavírá hravá otázka týkající se příslušného jazykového úkazu, ty jsou pak pro hlubší zájemce všechny podrobně vysvětleny v závěrečné kapitole.

Olomouc 2012, 96 stran, 200 Kč

Milan Tichák: Olomouc z nadhledu

Ohlédnutí za nedávnou historií města, tentokrát z výšky: inspiraci knize poskytly nedávno objevené letecké snímky pořízené vojenskými piloty v letech 1925–1927. „Každému ohlédnutí do minulosti musely předcházet pohledy opačným směrem. Někdo vytvořil představu, co se mělo seběhnout, například postavit, předělat či jinak zařídit. Teprve po letech či staletích mohou přijít jiní, kteří z časového nadhledu posoudí, jak se to povedlo. Fotografie pořízené v letech 1925–1927, sestavené do letecké mapy, jakou tenkrát ještě žádné jiné město v republice nemělo, měly pomoci k dokončení jednoho z výhledových plánů. Tedy k pohledu do budoucna.“

Olomouc 2011, 176 stran, 200 Kč

Milan Tichák: Olomouc rodu ženského

Další pohled do novější historie Olomouce si všímá, jak dějiny a osudy města pomáhala utvářet ženská polovina jeho obyvatelstva, ač se o tom v dějepise nikdy příliš nepsalo. Přitom v národnostně rozdělené Olomouci se řada významných ženských osobností v závěru 19. století až do státního převratu v roce 1918 zasloužila o české národní probuzení, ženy měly výrazný podíl na kulturním rozvoji – v pěveckém, dramatickém i výtvarném umění, ale také v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče a po letech i v tělovýchově a sportu. Musely přitom vynaložit daleko víc úsilí než jejich mužští současníci, když jim společenské předsudky bránily nejen v možnostech vyššího vzdělání, ale dokonce i vyšší kvalifikace v manuálních dovednostech, nemluvě už vůbec o uplatnění v politice apod.

Olomouc 2009, 176 stran, 200 Kč

Dušan Havlíček: Listy v exilu

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971-1989 vydával v Římě Jiří Pelikán. Zkoumaných 19 ročníků zahrnuje 95 čísel, 9 dvojčísel, 14 mimořádných čísel, zvláštních čísel aa příloh. Jejich obsah tvoří 5713 příspěvků, otištěných na 8994 tiskových stranách. Autor v první části knihy shrnuje údaje o vývoji obsahu časopisu, který se proměňoval v závislosti na politické a společenské situaci v Československu i ve světě. Rozbor se přitom opírá o specifický kódovací systém, který odpovídá obsahu časopisu. V druhé, mnohem obsáhlejší části jsou podle klíčových témat citovány výňatky a z podstatných příspěvků, které byly v Listech otištěny. Tato „čítanka“ umožňuje - vždy s přesnými odkazy na pramen - učinit si věrohodnou představu o vývoji názorů na probíhající politické a společenské dění. Vydává rovněž svědectví o významném příspěvku časopisu k zápasu o prosazení demokratických změn v okupovaném Československu a v celém sovětském bloku.

Olomouc 2008, 904 stran, 590 Kč

Milan Tichák: Lexikon olomouckých ulic

Kniha v úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci. Stěžejní a nejrozsáhlejší kapitolou je abecední přehled 665 současných názvů ulic a náměstí, popsán je vždy význam názvu a vývoj pojmenování. Seznam je doplněn o ulice v minulosti zaniklé. Následuje rejstřík všech názvů ulic a náměstí od roku 1841, kdy bylo jejich označení úředně zavedeno, a 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Olomouc 2009, váz., 192 stran, 280 Kč

Milan Tichák: Ztracené adresy

O tom, co v Olomouci bývalo a co už není

Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje. Dočteme se také o proměnách zemských, okresních, krajských a jiných úřadů, o tom, jak se obnovovala univerzita, kde byly věznice, nemocnice a fary. Dalšími tématy jsou zábava, kultura, volný čas: divadlo, noviny, nakladatelství, knihkupectví, knihovny, kina, muzea, hřiště a stadiony, koupaliště a plovárny, letiště, dostihy a mnoho jiného. Dočteme se také, že i barokní olomoucké kašny se stěhovaly z místa na místo. Text doplňuje 80 většinou neznámých fotografií z historie města.

Olomouc 2007, váz., 192 stran, 200 Kč

Milan Tichák: Příběhy olomouckých pomníků

Nejen slavní lidé, ale i jejich ikony mají své osudy. Stejně jako památníky slavných událostí. Byly zrcadlem mravního i politického nazírání na svět v době, v níž uzrála myšlenka jejich vzniku, postoj k nim se však v proměnách času nadále vyvíjel. Kniha zaznamenává většinu olomouckých pomníků a pamětních desek a čtivou formou podává ucelený obraz o této stránce olomoucké historie.

Olomouc 2002, váz., 176 stran, cena 200 Kč

Jana Krejčová: Poutě do Staré Vody u Libavé

ke Sv. Matce Anně Starovodské, uctívané v kostele Sv. Jakuba Většího a Sv. Anny

Historie významného poutního místa v Oderských vrších, známého již z přelomu 15. a 16. století, doplněná vzpomínkami pamětníků. Takřka úplnou zkázu přinesl klášteru a baroknímu kostelu požár na sklonku druhé světové války, vysídlení místních obyvatel a zejména vznik vojenského výcvikového prosroru Libavá a čtyřicetileté „působení“ Československé a později Sovětské armády. Od r. 1991 se areál a tradice poutí obnovují.

Olomouc 2003, brož., 128 stran, cena 140 Kč

Milan Tichák: Když padly hradby

Olomouc na prahu dvou staletí

Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť – Než se Nové Lazce staly Letnou – Olomouc znovu opevněná – Kde všude tekla Morava – Pivovary, sladovny, mlýny a solné mlýny – Věhlas, který přijel po kolejích – Nedosněné podnikatelské sny – Lidé, o kterých se mluvilo – Komu patří Fischerova ulice? –První kavárny – Úsvit olomouckých kin.

Olomouc 2005, váz., 192 stran, cena 200 Kč

Zdeněk Melotík a kol.: Olomouc rabína Bertholda Oppenheima

První pokus o zaznamenání historie novodobé olomoucké židovské obce. Od návratu Židů do města v 19. století, stavby synagogy, podle některých tehdejších názorů nejkrásnější ve střední Evropě, až po tragický zánik druhého největšího židovského společenství na Moravě – vypálení synagogy českými fašisty 15. března 1939, odvlečení olomouckých Židů do koncentračních táborů a zabavení jejich majetku. Osud většiny sdílel, po 48 letech ve svém úřadu, také první a poslední novodobý olomoucký rabín B. Oppenheim s manželkou. Práce Zdeňka Melotíka je doplněna vzpomínkami dosud žijících pamětníků, unikátními dobovými dokumenty a fotografiemi.

Olomouc 2003, brož., 128 stran, cena 160 Kč

Josef Kšír: Zmizelá Olomouc. Památce velkého Olomoučana

Dvanáct kapitol o zaniklých nebo zcela už proměněných ulicích, budovách, vodních tocích nebo starobylém orloji z pera zakladatele olomoucké vlastivědy Josefa Kšíra (1892–1978). Souborné vydání časopiseckých statí vychází ke 120. výročí autorova narození v koprodukci s Vlastivědnou společností muzejní v Olomouci, doplněno je historickými fotografiemi.

Olomouc 2012. Brož., 48 stran, cena 57 Kč

Vít Dohnal: Olomoucká archeologie a její proměny

Publikace významného olomouckého archeologa (*1932) obsahuje stručnou historii "vědy rýče" v Olomouci a okolí (v češtině a němčině), seznamy osobností spjatých s oborem a rejstřík lokalit zmíněných v odborných pracích. Nejrozsáhlejší kapitolou je bibliografie monografií, studií i stručných sdělení informujících o dění v olomoucké archeologii. Knihu uzavírá čtrnáctistránková obrazová příloha.

Ve spolupráci s Vlastivědnou společností muzejní, Olomouc 2008, brož., 192 stran, cena 150 Kč

Julius Krick: Město na řece Moravě

První české vydání povídek rakouského spisovatele (1869–1939. Autor vidí zážitky svého mládí z prostředí řemeslníků či studentů gymnázia očima německého obyvatele Olomouce. Přestože se na konci devatenáctého století stávalo nacionální hledisko v životě společnosti stále silnějším, J. Krick se v odlehčeném vyprávění čtyř příběhů zejména ze života tehdejší mládeže přímých útoků proti Čechům vyvaroval.

Ve spolupráci s Vlastivědnou společností muzejní, Olomouc 2010, brož., 134 stran, cena 140 Kč

Eva a Jiří Vidličkovi: Historie a současnost farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Týnci

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Týnci patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám v blízkém okolí Olomouce. Dnešní barokní stavba vznikla v letech 1750–1760 na místě staršího kostela poprvé zmíněného na listině z roku 1286. Kniha podává umělecko-historický popis kostela a podrobně se zabývá jednotlivými historickými etapami, kdy byl střediskem života obce i novějšími dějinami, v nichž náboženský život odrážel vývoj celé společnosti. Přináší také portréty významných osobností spjatých s farností – arcibiskup L. Prečan, J. Šrámek ad. Publikaci doplňuje chronologický seznam duchovních správců a významných událostí spjatých s kostelem a barevná fotografická příloha.

Olomouc 2010. Brožované, 160 stran.

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Uklízeč a ředitel

Volné pokračování úspěšné knihy Papíry na hlavu (2010), autobiografického vyprávění R. Kuchaře, mj. zakladatele festivalu zdravotně postižených písničkářů Vivat vita. Řada veselých i méně radostných příhod ze života handicapovaných, tentokrát hlavně z období sametové revoluce, vychází opět s ilustracemi Víta Stanovského.

Olomouc 2012. Brožované, 110 stran, cena 130 Kč

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Papíry na hlavu

Téma knihy je poněkud neobvyklé – život zdravotně postižených za minulého režimu. Střídají se epizody humorné (některé z nich poskytly inspiraci zpěvákovi soudniček Ivo Jahelkovi) i vážné. Zdravotně postiženým se před rokem 1989 nežilo lehce, ovšem dokázali se bavit, smát sami sobě a současně ukázat ostatním, že postižení nemusí znamenat charakterový handicap. Knihu doplňují ilustrace Víta Stanovského.

Olomouc 2010, brož., 104 stran, cena 130 Kč

Jan Kubíček: Nejsem Action Man aneb Cestovní příhodopis

Soubor 55 fejetonů z cest od Indie po Amazonii. S výtvarným doprovodem autora, česko-anglického architekta a světoběžníka.

Olomouc 2003, váz., 160 stran, cena 100 Kč

Další činnost

Vydáváme také časopis Listy a spolu s ním Knihovnu Listů.

Kontakt a distribuce

Kontaktní a distribuční údaje.