Spouštěcí body

Když se kniha z oblasti sociologie stane bestsellerem, vypovídá to hodně o duchu doby. Nepřehledná a stále nepříjemněji pociťovaná situace vyvolává potřebu orientace a přesvědčivých odpovědí. Steffen Mau, Thomas Lux a Linus Westheuser nabízejí v knize Triggerpunkte – Konsens und Konflikt in der Gegenwarts­gesellschaft (Spouštěcí body – Konsenzus a konflikt v současné společnosti) poněkud mimo ducha doby, alespoň při srovnání se sociologickou konkurencí, vcelku uklidňující pohled na současný stav věcí. V žádném případě však věci nezlehčují. Jasně upozorňují na nebezpečí pro budoucnost. Jak blízko jsou jejich scénáře nepříznivého vývoje událostí, ukazují aktuální protesty zemědělců. I ty byly vyvolány silnou iritací. Když už jsme u toho, chytře zvolený je i název knihy. Hovorově řečeno, nastartovaní, podráždění se už dlouho cítíme stále a při různých příležitostech.

Kniha sama však není tak snadno stravitelná jako její název. Přece jen se jedná o sociologickou studii, nikoli o beletrii. Ve prospěch autorů a naší potřeby přehlednosti a uklidnění hovoří skutečnost, že kniha je přesto na cestě k tomu, aby se stala bestsellerem. Nejde o lehké čtení, jazyk autorů je ale působivý a jejich metafory utkví v paměti. To samé platí i o ústřední tezi představované práce.

Studie chce skoncovat s některými předpoklady, které jsme mezitím již považovali za jisté. Zaměřuje se na tvrzení o neustále rostoucí a nyní již hrozivé polarizaci, a to jak kulturní, tak politické a materiální. Vytváření táborů mezi těmi nahoře a těmi dole, mezi městským a venkovským obyvatelstvem, mezi dělníky a akademičkami. Na tento scénář jsme si již dávno zvykli. Rozlišování na dva tábory vede k přehlednosti. Podle autorů ale není správné.

Vytváření táborů mezi těmi nahoře a těmi dole, mezi městským a venkovským obyvatelstvem, mezi dělníky a akademičkami. Na tento scénář jsme si již dávno zvykli. Rozlišování na dva tábory vede k přehlednosti. Podle autorů ale není správné.

Podle jejich názoru takto rozhádaní opravdu nejsme. Německo je pořád ještě společností středu, vytváření táborů je poměrně slabé. A střed je stále většinový. Společnost se neštěpí, ale „ozvuky okrajových oblastí názorového pole jsou ve středu stále zřetelnější“. Na druhé straně je střed odideologizován a už jen slabě svázán stranickou politikou. To oslabuje jeho schopnost mobilizace a artikulace postojů. A názoroví vůdci ze středu nepocházejí.

Stírání ideologických pozic a oslabování stranických vazeb otevírá prostor pro „politiku afektů poháněnou náladami“. Z toho by mohli profitovat obchodníci s polarizací – političtí aktéři, kteří se profilují vyvoláváním a využíváním polarizovaných sporů a sdružují roztroušenu nespokojenost. Autoři popisují neřešené sociální konflikty jako „trhy příležitostí pro obchodníky s polarizací“. Jaká témata jsou v centru pozornosti? Vedle migrační politiky je to politika v oblasti klimatu, které hrozí, že se takovým trhem stane.

Ukazuje se zde nepříjemná pravda. Není pochyb o tom, že většina společnosti je pro ambiciózní ochranu klimatu. Zároveň to však znamená jen málo. Z širokého konsensu, že změna klimatu je naléhavý problém, nelze nic vytěžit. Protože názory na to, jak je tento problém třeba řešit, se značně rozcházejí. A předpokládané směry řešení mají podle Maua, Luxe a Westheusera rozhodně třídně specifické rysy. Když dojde ke kontroverzi, stoupne význam třídy a vzdělání mnohem více než v případě pohlaví nebo místa bydliště.