Jednou to tu bude tvoje
Ondřej Štindl: Možná jsem to okno otevřel, protože jsem slyšel zpívat ptáky, když jsem na ni mluvil. Ale spíš ne. Šel jsem rovnou za ní. Už od dveří jsem viděl, že je konec. Šel jsem rovnou za ní. Jako kdyby se ještě dalo něco stihnout. Za ní. /ukázka z připravovaného románu/