Habemus Linke. Vycházejí Listy 3/2025

Sdílejte Zpravodaj svému okolí:

LISTUJEME NOVÝM ČÍSLEM

Co vás čeká v nových Listech? Přečtěte si představení nového čísla. Jeho ukázku si můžete prohlédnout tady.

Cena Listů Pelikán Michalu Bartošovi

Kdo pozorně sledujete Listy, už to víte: Cenu Listů Pelikán za rok 2024 převzal ekolog Michal Bartoš za organizátorskou činnost na poli ochrany přírody. Úvodní stránky čísla proto právem patří jeho osobě a chvalořeči Elišky Fulínové, již přednesla na předávání ceny.

SVĚT V POHYBU

Z domova

Zdraví není základ, ale špička dlouhého ledovce, o kterém se nemá přemýšlet jako o vlastní zásluze či chybě, píší Heda Čepelová a Miroslav Jašurek. Patří národní parky místním podnikatelům, nebo národu? Odpověď nabízí Hynek Skořepa. „Čím se stává krizovějším projekt neoliberalismu, tím více bude na místě diskutovat o polohách Benešova politického myšlení,“ vrací Ondřej Holub na scénu Edvarda Beneše.

Mosty

Zachrání slovenští Maďaři slovenskou demokracii? Juraj Buzalka otevírá Mosty klíčovým významem politického zastoupení Maďarů pro Slovensko. Z nouze ctnost, koalice poražených, nebo jaká je nová rakouská vládní trojkoalice? O jejím rozhodně složitém začátku přináší zprávy Martin Burian. Architekturou optimismu zapsanou na světovém kulturním dědictví UNESCO se pyšní litevský Kaunas. Takovou architekturu dnes stojí za to objevit a vám jí provede Jan Jeništa. S objevem Ľudovíta Štúra narozeného před 210 lety zase pomůže Pavol Ičo.

Ze světa

Portugalské pravicové strany poprvé od zavedení demokratického systému získaly dvoutřetinovou většinu v parlamentu a mohou tak měnit ústavu. Z Lisabonu o současném Portugalsku píše Marco Lisi. Naopak německá Levice (Die Linke) získala ve volbách do Spolkového sněmu překvapivou podporu. Z jejího povolebního sjezdu píše Jiří Málek. Občanské vzdělávání a informační kampaně k obraně před škodlivým vlivem internetu na politickou demokracii nestačí, upozorňuje Cezary Paprzycki. A který řád se vlastně dnes otřásá? Ptáme se v rozhovoru s Pavlem Baršou vedeném na představení posledních Listů, z nějž jsme pro vás vytáhli to nejzajímavější.

KULTURA

Theatrum Mundi

Vydat se v Maďarsku do divadla bez znalosti maďarštiny? Těžká věc, ale Aleně Zemančíkové se to nakonec podařilo – a nelitovala. Pavla Bergmannová zve na přecijen dostupnější tituly a představuje Městské divadlo Zlín. Rozhlasové vlny dokonce přijdou až k nám. Jak jsme se na nich mohli setkat s 80. výročím konce 2. světové války? Stojí podle Andrey Hanáčkové některé z pořadů ještě vyhledat v archivu?

Próza a poezie

A i kdybych se s ní už nikdy neměl potkat, tak ať mi vydrží ten pocit ztráty, prosím. Jenom tohle vědomí nepřítomnosti a smutek z ní mě drží na straně živých. Brání mi proměnit se v zombie.

Ondřej Štindl vydává v těchto týdnech nový román a díky vstřícnosti nakladatelství Argo vám z něj přinášíme exkluzivní ukázku.

Anna Řezníčková rozvádí poezii Jošidy Rjúsuie. Dotkne se vás patnáct PROTI a jedno ZA Mariána Hataly?

Literatura

Oděsa, město zkoušené válkou. Jak k ní přilnout a přitom v ní nikdy nebýt? Cestu nabízí Antonín Rašek. Recenzujeme Okno na západ Pavly Horákové, Mariborskou hypnózu Dory Kaprálové, Až mě vypálí slunce Kláry Machů, Perly v trávě Tomáše Svatopluka Přidala, Gotický ambit poezie našeho pravidelného autora Františka Všetičky a další knižní novinky.

Album

Krása je osud, ale ne ten nejrůžovější.

Soutěže krásy jsou dnes běžně problematizovány. Jak s jejich kritikou před 100 lety začala rakouská revue pro ženy Die Unzufriedene (Nespokojená)?

Jazyk

O dalších jazykových pastích českého jazyka. Tedy pastěch. Vlastně pasťách. A o kostěch.

Fejetony

Civilizace, nebo civilizovanost? A nejsou dějiny lidstva, a hlavně válek, nekonečná série přehnaných zjednodušení? Určitě je potřeba stát na straně Kohokoli. Třeba na straně statečných a svobodných lidí v Bratislavě a na Slovensku. Zprávy o životě přinášejí naši tradiční fejetonisté Václav Jamek, Tomáš Horváth, Jan Novotný, Ondřej Vaculík, Tomáš Tichák a fejetonistka Alena Wagnerová.

Fotografie

Kolumbijští Indiáni Nukak Maku, Afrika v období sucha nebo Blízký východ. Celým světem svými fotografiemi provádí Alžběta Jungrová, zakládající členka prestižní fotografické skupiny 400 ASA, držitelka čestného uznání Czech Press Photo a ceny Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Přijďte na představení nových Listů

Jak rozumět Polsku?

Polsko má nového prezidenta. Spolu s vydáním první české monografie politických dějin Polska Polsko na rozcestí. Politické dějiny 1981–2024 je to dobrý důvod, proč se při debatě u příležitosti představení nových Listů věnovat právě našemu severnímu sousedovi.

Ovlivní nový prezident směřování Polska? Proč už dvacet let utváří polskou politiku spor mezi neoliberály z Občanské platformy a konzervativci z Práva a spravedlnosti a jak to bylo předtím? Proč si Donald Tusk a Jarosław Kaczyński nemohou přijít na jméno, když před lety všichni čekali jejich hladkou spolupráci na „nezbytných reformách“?

Již potřetí za sebou – tedy snad již tradičně – bude večer obohacen autorským čtením. Tentokrát nás svoji tvorbou provede Zofia Bałdyga.

O Polsku budou mluvit Zofia Bałdyga, básnířka a překladatelka, Jan Škvrňák, historik, autor knihy Polsko na rozcestí. Politické dějiny 1981–2024 a Pavel Trojan, ředitel Polské turistické organizace pro Česko a Slovensko. Moderátorské role se ujme Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie a redaktor Listů.

Na debatu zveme spolu s Masarykovou demokratickou akademií, Polským institutem v Praze, nakladatelstvím Bourdon a českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung.

Budeme rádi, když s námi po debatě zůstanete na místě. Bude přichystán prostor pro následné rozhovory.

Stručně

Tomáš Tichák: Jak se prali komunisté 

Na pozadí bitcoinových a jiných afér nepolevuje boj proti komunismu. Ba zostřuje se jako ten pověstný boj třídní. Poslanecká sněmovna například schválila na konci května úpravu trestního zákoníku, která staví komunistické hnutí na roveň nacismu. Vhodným válečným polem se ukazuje i pokračující debata kolem filmu Vlny. V nových Listech č. 3/2025 vytýká Jan Novotný ve svém fejetonu (doporučujeme ho) Vlnám nepřesné zobrazení doby: „Jako by od padesátých let do roku 1968 ušlápnutý národ jen úpěl a třásl se před tvrdou diktaturou udržovanou hlavně tajnou policií, načež náhle, jako spadlí z nebe, se vynořili stateční studenti a pracovníci rozhlasu, kteří jej vyburcovali k odporu.“ V Divadelních novinách č. 5/2025 to ovšem vzal z gruntu Petr Zelenka (Prolomit Vlny). Podle režiséra, proslulého antilevicovým volebním klipem Přemluv bábu, film prohlubuje mýty, že šedesátá léta byla „upřímně míněný a lidmi nadšeně podporovaný pokus reformovat socialistické zřízení“, zmařený bezdůvodnou invazí. Anebo že „týdenní hrdinství váží víc než léta kolaborace se zločinným režimem“. Podle Zelenky bychom se na tehdejší události měli dívat očima nestraníků – „Prostý občan vnímal celý reformní proces jako schizma uvnitř KSČ. (...) Zdravý rozum velel držet se od toho všeho dál.“ Vychází přitom z vlastní zkušenosti: „... naši rodiče nestraníci nechápali, proč by posvátné ideály pravdy a svobody měly být spojovány právě se zločineckou komunistickou ideologií.“ O hrdinech filmu píše: „Členové redakce mezinárodního života nebyli disidenti, jak by se z filmu mohlo zdát, ale (...) coby reformní komunisté byli pak nejen pasivními účastníky celého ,obrodného‘ procesu, ale byli za tento proces přímo odpovědní (...) a tento jejich kolosální omyl (...), ale také novinářská neprofesionalita, měly katastrofální následky: (...) 137 mrtvých a násobně víc raněných.“ Za to, a následnou devastaci krajiny pak podle Zelenky „nemohli pouze Sověti, ale také českoslovenští komunisté, ti skalní i ti reformní.“

Rozhlasovou výzvu „Jsme s vámi, buďte s námi.“ vykládá Petr Zelenka takto: „Komunisté, občané první kategorie, se poprvé dovolávají solidarity svých nekomunistických, druhořadých spoluobčanů! Tak daleko dostoupila panika reformátorů.“ Na závěr své recenze shrnuje: „To, že třicet let po revoluci tleskáme komunistické interpretaci našich ději, je pro mne smutné.“

Zřejmě tedy existovala v Československu široká množina nestraníků, která vše sledovala s moudrým odstupem a tiše čekala, až se komunisté mezi sebou dohádají a nastanou časy neviditelné ruky trhu a štítivosti vůči všem ideologiím i ideám. V roce 2014 odmítla Praha 2 dát čestné občanství Františku Krieglovi, dojde časem třeba i na ty nemoudré, kteří nezodpovědným osmašedesátníkům naletěli, například na Jana Palacha?

Bonus místo archivu

Veronika Hofingerová, Jan Šícha: Dialog demokratických sil v době, kdy se svět tak trochu zbláznil

Válka Ruska proti Ukrajině se na bojišti vyvíjí nepříznivě a Spojené státy americké přestaly být vypočitatelným partnerem Evropy. Když v takovémto politickém kontextu udělujete cenu za přínos dobrému sousedství mezi Čechy a Němci, snažíte se nacházet pevnější, institucionální, prvky. A také příklady, které by mohly generovat naději, ba i potěšit. I tím, komu dáte cenu, se vyjadřujete k sousedství a formulujete určitá přání.

Pravidelně vám v Listech přinášíme reportáže Veroniky Hofingerové a Jana Šíchy z oblasti tzv. Zeleného pásu. V Listech 3/2025 byste ji ale hledali marně. Text, v němž se autorská dvojice tentokrát věnuje patnáctému předávání ceny Stavitel mostů / Brückenbauer za příkladné a průkopnické úsilí o prohlubování dobrých sousedských vztahů v sousedních regionech Bavorska a České republiky, vám proto přinášíme jako bonus místo archivu.

Máte zapsané pondělí 23. června? Už se na vás těšíme. Příští číslo vyjde 14. srpna, uzávěrka pro texty je 27. července.

Vaše

redakce Listů

P. S.: Vlastně to není všechno. Stabilitu a rozvoj Listů nově můžete podpořit svým darem. Tady můžete objevit cestu k darování, která je vám nejpříjemnější. Děkujeme.

Sdílejte Zpravodaj svému okolí: