Kolik váží církev?

Cezary Paprzycki: Přestože má polská katolická církev stále velký vliv, dole se odehrává tichá revoluce.


Sdílejte článek svému okolí:


Volba nového papeže přivedla k televizním obrazovkám několik milionů Poláků. Katolické svátky stále přitahují věřící do kostelů a biskupové nadále vlastní tisíce hektarů půdy. Role katolické církve je ale dnes v Polsku rozhodně menší než několik let zpátky a ani na obzoru není vidět, že by se tento trend měl změnit.

💡
Cezary Paprzycki je politolog, věnuje se unijní politice, píše doktorskou práci o levicových stranách ve střední Evropě.

Větší obec, ve které by chyběl kostel, v Polsku nenajdete. Ba co víc, každá větší vesnice má kapli, ve které lze sloužit mši. Problém je, že stále více těchto budov je prázdných, a to i o nedělích. Nejde přitom jen o subjektivní pozorování, vše dokládají tvrdá data. Zatímco v roce 2011 se ke katolické víře hlásilo 87 procent Poláků, v roce 2023 jejich podíl klesl na 71 procent. Podle statistik katolické církve klesl podíl pokřtěných osob, které se účastní mší a přijímají svaté přijímání, na 28 procent. Stále platí, že co Polák, to katolík?

Politici se posledních třicet let obávali hlasu biskupů. I když byl v té části společnosti, která sympatizovala s minulým (komunistickým) režimem, antiklerikalismus obzvláště silný, i postkomunistická levice brala v úvahu autoritu církve. Během své vlády v letech 2001–2005 spoléhal postkomunistický a sociálně demokratický Svaz demokratické levice (SLD) na partnerskou spolupráci s episkopátem. Církev měla pomoci realizovat klíčový cíl vlády tehdejšího premiéra Leszka Millera a podpořit v referendu vstup Polska do EU.


Přijďte se dozvědět ještě více o Polsku. Ovlivní volby česko-polské vztahy? Rozumíme současnému Polsku, stále častější destinaci českých dovolených? O našich severních sousedech s vámi budeme mluvit v Olomouci na debatě, jíž se zúčastní i redaktor Listů Patrik Eichler. Vstup je volný, tady nám dejte vědět, že se chystáte.


Jízda postkomunistického prezidenta za SLD Aleksandra Kwaśniewského po boku „polského papeže” Jana Pavla II. v jeho papamobilu dodnes vyvolává úsměv. Církev také začala otevřeně ovlivňovat veřejné mínění prostřednictvím vlivné rozhlasové stanice Radio Maryja, kde církevní představitelé přímo agitovali ve prospěch kandidátů konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Jiná část biskupů naopak podporovala liberálnější Občanskou platformu (PO), protože v ní viděla politického spojence. V pozadí šlo vždy o peníze a vliv. Role církve byla významná – od obecní úrovně po vládní salóny.

Není však možné redukovat víru v Polsku pouze na chamtivost kléru. Církev hrála v historii mé země téměř strategickou roli. Již ve středověku se cesty králů, ale i místní šlechty křížily se zájmy místních farářů nebo hierarchů. Církev usilovala v Římě o polskou korunu, protože věděla, že to bude znamenat rozšíření diecéze, silnější vliv a větší majetky. Kostely byly místem kultury, setkávání a běžného venkovského života.

💡
Dále zjistíte:

→ Proč byla církev pro polské komunity historicky významná,
→ jak je možné, že byla doba komunistické nadvlády vrcholem vlivu katolické církve,
→ co stojí za úpadkem vlivu církve,
→ a v co se mění tichý protest proti církvi mezi zdmi domova.

This post is for subscribers only

Already have an account? Sign in.

Subscribe to Listy

Don’t miss out on the latest issues. Sign up now to get access to the library of members-only issues.
jamie@example.com
Subscribe