Prozatímní modernismus litevského Kaunasu
Jan Jeništa: Kaunas byl se svou modernistickou architekturou zapsán na seznam světového kulturniho dědictví UNESCO. Litevské prozatímní hlavní město své dědictví propaguje heslem architektura optimismu a neméně optimisticky doufá, že si sem turisté jednou najdou cestu.
Sdílejte článek svému okolí:
Koncem roku 2023 byl na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán litevský Kaunas se svou modernistickou architekturou. Pokud jste o litevské moderní architektuře ještě neslyšeli, je to možná o důvod víc vydat se zjistit, co je v Kaunasu k vidění a zda to snese srovnání s jinými urbanistickými projekty evropského modernismu.
Po první světové válce se litevský Kaunas stal hlavním městem poněkud z nouze. Litevci věřili, že Poláky obsazený mnohonárodnostní Vilnius se jim brzy vrátí, neboť byl přirozeným centrem a největším městem regionu, a navíc s ním spojovali počátky své státnosti. Maršálek Piłsudski to ovšem viděl jinak a většinově polský Vilnius připojil k obnovené Rzeczpospolité. Nastaly dvě dekády mezidobí, kdy své státní úřady, vládní budovy i sídlo prezidenta museli Litevci umístit v provinčním Kaunasu na soutoku řek Němen a Neris.
Město ovšem zase tak provinčně nevypadalo: ještě za carské éry se rozrostlo z historického starého města směrem na východ a jeho novou osou se stal široký bulvár, typický urbanistický prvek ruských měst 19. století, zakončený dominantou pravoslavného chrámu sv. Michala, jenž v převážně katolické zemi znamenal jediné: tady je carovo. Právě podél bulváru začaly po roce 1919 vyrůstat moderní vládní budovy a úřady. Nejprve jako přestavby starších objektů, poté i velkorysé reprezentativní novostavby. Za dvacet meziválečných let jich vzniklo na šest tisíc, z nichž „pouhých“ 1500 se loni stalo součástí zápisu na seznam UNESCO. Všechny jsou soustředěny ve dvou sousedících čtvrtích Naujamiestis (Nové Město) a Žaliakalnis (Zelený Vrch).
Třísettisícový Kaunas si dnes žije poklidně. V sobotním odpoledni zdejší obyvatelé hromadně vyrazili na korzo lemované stromořadími. Jedí zmrzlinu, popíjejí, vysedávají na zahrádkách. V okolí dominantního chrámu sv. Michala (dnes patří katolíkům) se to hemží nastrojenými nevěstami a jejich vyšňořeným doprovodem: v Litvě se na svatbách nešetří. U paty chrámu zrovna probíhá svatební party s dýdžejem a hektolitry šampaňského.
→ Skryté poklady Kaunasu,
→ jeho srovnání s Gdyní a Zlínem,
→ příběh litevského státu na osudu unikátního nájemního paláce nebo jednoho z největších pobaltských kostelů,
→ jak dopadlo místo, kde se natáčel seriál Černobyl,
→ proč skromné muzeum na Zeleném Vrchu přitahuje japonské turisty a proč má dnes i tak problémy
→ a proč může Kaunas se svojí architekturou optimismu optimisticky doufat v budoucnost.