Sociální práva na pokračování
Jiří Silný představuje výstupy Druhého světového sociálního summitu: Rozpory mezi deklarovanými politickými záměry v oblasti rozvoje, ekologie nebo sociálních práv a skutečností jsou většinou způsobeny slabostí politiky v konfrontaci se soukromým kapitálem.
Sdílejte článek svému okolí:
Charta Spojených národů byla přijata v roce 1945 a Všeobecná deklarace lidských práv v roce 1948 – obě coby reakce na otřes druhé světové války. V té době bylo ještě víc než 70 resp. 60 zemí v koloniálním područí evropských států, které na práva kolonizovaných národů moc nehleděly, zvláště pokud se domáhaly svobody. Svobodu většina získala až v průběhu šedesátých let a některé i později. Důsledkem války bylo i rozdělení světa na kapitalistický a socialistický tábor provázené konflikty, které byly někdy na hranici jaderné katastrofy, ale také soutěžením, mj. v sociální oblasti.
Článek byl podkladem k debatě Listů Koho ještě zajímají sociální práva? Pusťte si záznam debaty tady.
OSN po celou dobu fungovala jako nejreprezentativnější mezinárodní organizace a postupně vytvořila celý systém agentur a mezinárodních dohod, včetně těch lidskoprávních. V tomto ohledu mají výsostné postavení Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty v roce 1966 a po ratifikaci dostatečným počtem zemí vstoupily v platnost v roce 1977.
Kodaň a Peking 1995
Dalším důležitým mezníkem pro lidskoprávní agendu byl Světový summit pro sociální rozvoj, který se konal v Kodani v roce 1995 a ve své době byl největším setkáním světových lídrů. Zúčastnili se ho delegáti ze 186 zemí, 117 bylo zastoupeno na úrovni hlav států nebo vlád. V Kodani šlo především o vymezení a uznání sociálních práv. V závěrečném prohlášení a akčním plánu je závazek, že hlavními cíli rozvoje budou boj proti chudobě, dosažení plné zaměstnanosti a podpora sociální integrace tak, aby „lidé byli v centru rozvoje tím, že bude zajištěna plná účast všech“. Ve stejném roce se v Pekingu konala Čtvrtá světová konference o ženách s názvem Akce pro rovnost, rozvoj a mír. Ženy byly a pořád jsou postiženy chudobou daleko častěji než muži.
Podpořte Listy pro budoucnost
a darujte Listům stabilitu v příštím ročníku
Darujte a pomozte nám pokrýt náklady na první číslo nového ročníku Listů, Listů pro budoucnost. Díky nim budou moci Listy v příštím ročníku fungovat s jistotou, že ho finančně zvládnou.
DARUJI NA LISTY PRO BUDOUCNOST
Obě konference se nesly v duchu naděje, že konec studené války přinese mír, který umožní vymýcení chudoby a posílení nejen politických, ale i hospodářských a sociálních práv. Ve stejném duchu došlo v roce 2000 k vyhlášení Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), prvnímu společnému programu s konkrétními měřitelnými cíli (omezení extrémní chudoby a dalších negativních jevů na polovinu za 15 let). To se skutečně většinou podařilo.
Zatímco v roce 1995 žíla více než třetina světové populace v extrémní chudobě (příjmy menší než 1 dolar na den, dnes je hranice 1,9 dolaru), snižoval se tento počet postupně až na cca 600 milionů osob (8 %) v roce 2020. Zlepšení bylo dosaženo především díky zvyšování životní úrovně v Číně a dalších asijských zemích. Průměrná délka života se celosvětově zvýšila o 6,2 roku. Změnil se i způsob uvažování o rozvoji: od sektorových intervencí zaměřených na chudobu k systémovým politikám.
Další ambiciózní plán Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) pro léta 2015–2030 se plnit nedaří. Pět let před termínem je uskutečněno jen 17 % cílů a skoro polovina ukazatelů stagnuje nebo se zhoršuje, včetně extrémní chudoby, která ohrožuje dnes už zase asi 10 % lidí.
Dauhá
Nedostatečný pokrok v naplňování SDGs byl projednáván na summitu OSN v roce 2023, potřeba zlepšení mezinárodní spolupráce při řešení zásadních problémů lidstva byla tématem loňského Summitu budoucnosti. Odpověď na otázku, jak zajistit financování rozvoje, hledala letos v červnu konference v Seville a v listopadu proběhl Druhý světový sociální summit v Dauhá v Kataru.
→ Co je obsahem deklarace přijaté Druhým světovým sociálním summitem,
→ jak se summit postavil k válečným konfliktům, především v Gaze a Súdánu,
→ jaké inspirativní koncepty sociální politiky se staly předmětem diskuze,
→ jak se Sociální summit postavil k ekologické agendě,
→ jaké rozpory provázely konání Summitu a proč jsou v EU takové rozdíly mezi deklarovanou politikou a skutečností,
→ a kudy dál po skončení Summitu?
