Stárneme, nerušit. Vycházejí Listy 4/2025
Proč musí instituce a pravidla zvítězit nad lží a nenávistí? Jaká je dnešní role katolické církve v Polsku? Co s mýtem o líném dělníkovi? Jak může audio zprostředkovat zkušenost lidí bez domova? Proč dnes číst knihy Karla Půlpána? Čtěte Listy 4/2025. Objevte ve Zpravodaji i nově připravovanou knihu.
Sdílejte nové Listy svému okolí:
LISTUJEME NOVÝM ČÍSLEM
Co vás čeká v Listech 4/2025? Vybíráme pro vás z nového čísla. Ukázku z něj si můžete prohlédnout tady.
SVĚT V POHYBU
Z domova
Stárneme, nerušit. Předvolební bilanční období ukazuje, že se stejný problém snažíme vyřešit pořád stejně – a nefunkčně. Není to škoda? Ptají se Heda Čepelová a Miroslav Jašurek. Stejná otázka napadá leckoho i při pohledu na českou levici a nedala spát ani Lukáši Jelínkovi. Instituce a pravidla musí zvítězit nad lží a nenávistí, píše Jaroslav Bican v nadpisu svého článku připomínajícího 80. narozeniny dlouholetého šéfredaktora Listů Václava Žáka.
Mosty
Kam vede politická cesta bez strašení? Z Rakouska podává zprávu Martin Burian. Vzkazy často píšeme z Česka na Slovensko. Juraj Buzalka tentokrát naopak adresuje předvolební dopis ze Slovenska do Česka. Tento rok jsme všichni sledovali volbu nového papeže. Událost, jež postavila katolickou církev do středu dění, zároveň odhalila její slábnoucí roli v sousedním Polsku. Popisuje ji Cezary Paprzycki.
Někdy nemusíme na daleké cesty, abychom toho hodně poznali. Na 3 krajiny stačí i 15 kilometrů, ukazují v další reportáži ze Zeleného pásu Veronika Hofingerová a Jan Šícha. Jindy ale musíme naopak na cestu dalekou, abychom něco – či někoho – objevili. Za slovenským „králem králů“ se s Pavolem Ičem vydáme až na Madagaskar.
Ze světa
Po velkých krizích přicházejí iluze, že už se nemohou nikdy opakovat. Jedna taková se zase hroutí na Ukrajině a píše o ní Jan Rychlík. Krizi zaznamenáváme i v souvislosti se sociální demokracií – a nejen v Česku. Jak má politická levice vykládat dnešní svět, navrhuje Dominic Afscharian.
Jsou výročí, jež si připomínáme s radostí. Jak ale připomínat 40 let vzniku schengenského prostoru v době, kdy země bezstarostně zavádějí kontroly na vnitřních hranicích? ptá se Michela Ceccurolli. A to je jen jeden z problémů, kterým současná Evropa čelí. Její destrukce přitom často probíhá postupně a skrytě, popisuje Jan Zielonka.
Až nečekaně viditelná je naopak příčina rozšiřujících se problémů s duševním i fyzickým zdravím, sociální izolací a vyšší kriminality: Všechny tyto problémy prokazatelně zhoršuje společenská nerovnost, dokazuje Kate Pickett. Je řešením problémů prodloužení pracovní doby, jak se o něj snaží v Německu? Mýtus o líném dělníkovi rozebírá Susan Javad.
Archiv
Po porážce Francie v červnu 1940 zavládlo ve velení Československé armády přesvědčení, že kontinentální Evropa ztratila svůj význam jako základna pro protinacistický odboj. Tento názor ale nesdílela československo-francouzská odbojová síť Rossi. Po jejích stopách vás vezme Jaroslav Bouček.
KULTURA
Theatrum mundi
Při pohledu na dějiny to vypadá, že se výtvarnému umění projevovali jen muži. Ve skutečnosti se ale umělecky projevovaly i ženy, jen to musely dělat výhradně soukromě. Jejich jména připomíná Alena Zemančíková. A umělecky se projevují i regionální divadla. O tom, že umí nabízet i náročný a kvalitní repertoár, přesvědčil třetí ročník Šaldovy šňůry libereckého divadla F. X. Šaldy.
Můžeme zprostředkovat pohled na svět marginalizovaných lidí? Zprostředkovat audiem zkušenost lidí bez domova? Na unikátní projekt upozorňuje Andrea Hanáčková. Jak sdílet s někým svou zkušenost hledalo i stovky poškozených obětí obřího skandálu Britské pošty. Nakonec se jim to povedlo. Proč si na základě jejich příběhu musíme vážně promluvit o České poště? Autorskou premiéru zažívá Daniel Ort.
Próza a poezie
Do města Grotte není blízko odnikud. O to cennější je, když vás do něj ve své povídce zavede Daniela Vodáčková. Báseň významné americké básnířky a překladatelky Rosanny Warennové představuje Klára Machů.
Fotografie
33 let poté. Jan Šebek fotografuje na svých cestách, a jedna z nich ho zavedla do Černobylu. Tam zavítal v roce 2018 a sérii fotek z místa představujeme v nových Listech.
Literatura
Bída světa, lež románu a dluh vypravěčů. Náš pravidelný fejetonista Václav Jamek pronesl projev na konferenci ke 100. výročí českého/československého PEN klubu. A stálo to za to. Stejně tak stojí za to podívat do díla Karla Půlpána. Jeho tvorba je totiž cestou, jak pochopit vztah českých národních socialistů vůči kapitalismu i postavení člověka v něm, ukazuje Ondřej Holub.
Josef Hrdlička, na rozdíl od Půlpána, není znám především pro svoji literární tvorbu, ale díky své církevní činnosti. Jak dokazuje František Všetička, je to škoda. Víte třeba, co je nejúžasnější báseň o církvi 20. století v Československu? Tradiční recenze tentokrát věnujeme mimo jiné knihám Pod kamenným mořem, Čevengur, Portrét vědce v systému postindustriální společnosti, velkolepý román o dnešní Ukrajině Muzeum opuštěných tajemství, Komedii s Báthoryčkou a dalším.
Fejetony
Pečujme s Voltairem o svou zahradu, to je pořád hodné doporučení. Ale neděláme to ve světě, kde se lidskost začíná týkat jen přátel a známých? A neskáčeme nad vatrami svrchovanosti, aniž bychom si uvědomovali, že máme holé zádky? A zvládne zastavit sílu bagrů slovo „malebná“? Svět pozorují naši fejetonisté Václav Jamek, Ondřej Vaculík, Alena Wagnerová, Ondřej Horváth, Jan Novotný a Tomáš Tichák.
Přijďte na představení nových Listů
Stát versus Škrty. Předvolební bilance 2025
Zasloužila se končící vládní koalice o naši ekonomiku, nebo jenom o lepší znalost bitcoinů?
Přijďte na představení nových Listů spojené s předvolebním účtováním bratří Bittnerů z ekonomicko-společenského podcastu Škrty a pravidelné autorky Listů Hedy Čepelové.
Večer bude svým autorským čtením doprovázet básník Pavel Zajíc, autor sbírek Ona místa (2013), Peníze (2018) a Vážný román (2023).
Úkolem Sněmovny je debatovat o budoucí podobě naší společnosti. O čem tedy debatovala končící Sněmovna a odhlasovala změny, které dlouhodobě promění život v Česku?
Splnila vládní koalice programové prohlášení na 93 procent anebo ještě pár nesplněných bodů najdeme? Jakou největší výzvu si příští vláda vytkne sama a co ji nejspíše zaskočí?
A jak vypadá náš politický systém pětatřicet let po změně režimu a blíží se změna režimu nová?
Pozvání přijali:
Jan Bittner, ekonom, spoluautor Škrtů
Petr Bittner, publicista, filozof, spoluautor Škrtů
Heda Čepelová, socioložka, autorka Listů
Debatu bude moderovat Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie a redaktor Listů.
Na debatu zveme spolu s Masarykovou demokratickou akademií a s českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung.
Bonus k Listům 4/2025
Adam El Chaar: Zlín Film Festival očima nediváka
Býval jsem nadšeným abonentem Zlín Film Festivalu, ale kinům jsem dal vale – ne kvůli přepálené ceně, ale kvůli zvukové hladině. Zato jsem se zapálil pro cinema verité – pozorování běžného života.
Zatím nevíme, jestli to bude tradice, ale vyšlo to dvakrát za sebou. Zkrátka, máme pro vás znovu jeden bonusový článek, který se nám nevešel do Listů. A ačkoliv se to nestává často, do příštích už by nejspíš trochu zastaral. Tak tady ho máte.
Aneb – co si zapíše ze Zlín Film Festivalu zlíňák, jenž už dal kinům vale a zapálil se pro cinema verité, tedy pozorování běžného života, během ZFF tedy ne úplně tak běžného?
Připravujeme vydání prvního českého překladu románu o emigraci Hledáme nový domov. Získejte ho v předprodeji
Naše domácí nakladatelství Burian a Tichák připravuje k vydání první český překlad prvního románu o emigraci před nacistickým pronásledováním vydaném v Československu. Román sociálnědemokratického novináře a spisovatele Roberta Grötzsche lze bez obav zařadit vedle prověřených románů Miluj bližního svého (1939, Erich Maria Remarque) nebo Transit (1944, Anna Seghers).
Hledáme nový domov je román o emigraci, svépomoci i pomoci. Grötzsch píše o solidaritě, setkávání s místními, vnímání krajiny, ale i o hladu, odmítnutí, oddělení od rodiny, nebezpečných setkáních a zradách. Především je to román o hledání domova. Je Československo nalezeným domovem, nebo bude potřeba vydat se dál? A kam?
Kupte si román v předprodeji a získejte jeho unikátní výtisk. Díky vaší podpoře můžeme román rozšířit do společnost a vyprávět příběh, který se z naší historie nesmí ztratit. Příběh, jenž je i dnes pro bezpočet lidí žitou přítomností.
Román navíc můžete podpořit i darem v dobrovolné výši.
Pro jistotu ještě jednou: Nové Listy budeme představovat 23. září. Už se na vás těšíme. Příští číslo vyjde 16. října, uzávěrka pro texty je 28. září. A nezapomeňte, že můžete podpořit stabilitu a rozvoj Listů. Tady můžete objevit cestu k darování, která je vám nejpříjemnější. Děkujeme.
Vaše
redakce Listů
Sdílejte nové Listy svému okolí:
