Sunak, déšť a Titanic: Volby, které překvapily i torye

Rishi Sunak měl podle očekávání vyhlásit volby na podzim. Nahrávalo tomu i období zlepšující se ekonomické situace. Premiér, který zaostává v průzkumech veřejného mínění, se většinou snaží co nejvíce oddálit volební den. Vždy je naděje, že se naskytne šance na politický obrat situace, a proč si mezitím co nejdéle neužívat výhod úřadu? Proto bylo značným překvapením, když Sunak oznámil, že se volby budou konat 4. července.

Mediální komentátoři, opozice i většina veřejnosti byla překvapena. Ale nejméně připravená se zdála být právě Sunakova vlastní strana. Většina ministrů nebyla o rozhodnutí informována až do schůze kabinetu konané krátce před veřejným oznámením termínu voleb (v té době už Sunak navštívil krále Charlese a volby byly hotovou věcí), a mezi řadovými poslanci Konzervativní strany prý vypukla zuřivost.

Snad nejvíce humorných analogií vyvolala Sunakova návštěva belfastského Muzea Titanicu.

Oznámení termínu voleb navíc nemohlo proběhnout horším způsobem. Zatímco Sunak zahajoval kampaň silně promočený deštěm, jen o pár ulic dál hrál veterán protestů proti brexitu Steve Bray na plné pecky volební píseň labouristů z roku 1997 „Things can only get better“. První dny kampaně byly provázeny sérií Sunakových přešlapů v každé ze čtyř zemí Spojeného království. Snad nejvíce humorných analogií vyvolala jeho návštěva belfastského Muzea Titanicu.

Mezitím, protože harmonogram parlamentu byl oznámením termínu voleb nečekaně zkrácen, se konzervativci horečně snažili protlačit část legislativního programu, a naopak musely být odloženy důležité zákony. To jen přispělo k všeobecnému dojmu, že termín předčasných voleb nebyl dostatečně promyšlen.

Vzhledem k tomu, že britská politika by se v posledních letech dala přirovnat k jízdě na horské dráze, je třeba být opatrný v přijímání čehokoliv za samozřejmost. Nicméně platí, že v britských parlamentních volbách samotná kampaň zřídkakdy něco změní. Strana, která je v čele průzkumu v době vyhlášení voleb, téměř vždy zvítězí. V nedávné paměti nejdramatičtějšího obratu dosáhl Jeremy Corbyn v roce 2017, když navzdory očekáváné zničující poražce připravil Theresu Mayovou o její parlamentní většinu. Ale i tehdy nakonec Mayová se svojí konzervativní vládou zůstala v úřadu.

Navíc žádné volby od roku 1997 nevyvolaly takový pocit, že jejich výsledek je předem jasný. Ani ti nejoptimističtější konzervativci neočekávají jiný výsledek než vstup Keira Starmera do čísla 10 na Downing Street někdy v pátek 5. července.