Tři kapitoly o krajině se sklady

Sdílejte článek svému okolí:

Píšeme o Evropském zeleném pásu, konkrétně o jeho části mezi Domažlicemi a Chebem. Zelený pás je pruh napříč Evropou, který měří více než 12 500 kilometrů. Vyprávění o Evropském zeleném pásu zachycuje proměnu od linie, jež nás kdysi rozdělovala, k cennému pásu, který dnes spojuje. Skrývá nejen unikátní přírodu, ale i výrazné kulturní stopy.

Konstituující charakteristika Evropského zeleného pásu je hranice. S hranicemi jsou spojené tzv. hraniční efekty – pojem, kterým geografové naznačují různé sociální, ekonomické anebo kulturní fenomény, které vznikají v souvislosti s hranicí a které mohou dosáhnout více či méně hluboko do vnitrozemí. Některé i do vzdálenosti desítek kilometrů.

Hraniční efekty se liší nejenom charakterem hranice samotné, zejména otevřeností hranice a přeshraničních infrastruktur, jako je například dálnice. Líší se také na základě rozdílnosti území, která hranice rozděluje. V případě česko-německé hranice jde o rozdíly v politickém a strategickém uvažování o území, v rozdílné podobě pracovního trhu a v socioekonomických podmínkách, k nimž patří například úroveň mezd a kupní síly.

Co nás spojuje, je zapojení do globální ekonomiky, která přináší skoro neomezené množství a rozmanitost zboží za zdánlivě nízké ceny. Dojem nízkých cen se mění, když se podíváme na dopady výrobních a dodavatelských řetezců na člověka a přírodu. Nedotčený od globalizačních a hraničních efektů nezůstává ani Evropský zelený pás, prostor, který nás nabádá k přemyšlení nad tím, jak chceme žít a jak chceme zacházet s naším okolím.

Několik kilometrů za dálničním hraničním přechodem Waidhaus/Rozvadov ve směru na Prahu se na výjezdu Bor/Haid vlevo objeví haly z oceli. Při běžné dálniční rychlosti se ploty, haly bez oken a kontejnery „ocelového města“ sunou kolem více než 3 minuty. „Ocelová města“ je označení pro logistická centra, která vyrůstají podél dálnic na zelené louce. Logistické centrum v Boru/Haid je jen jedním z mnoha, které podél dálnice vyrůstají. Vzniklo v době, kdy v kraji byla vysoká nezaměstnanost. Dnes zde pracuje jen kolem 20 % českých zaměstnanců, všichni ostatní se rekrutují ze zahraničí. V logistickém centru pracuje více lidí, než má město Bor/Haid obyvatel. Logistická centra jsou určena především pro německý trh.

Ocelové město je dobře udržované. Posekaná tráva, stromy, čistý asfalt, žádné odpadky. Žádné nerovnosti, žádné skrýše. I ocelová města stavějí architekti, píše se v jedné z mála publikací na toto téma. Někteří architekti chtějí mít svět zcela pravoúhlý. Tady je pro něj místo. Všechno je bezchybné.

Logistická centra

Haly u dálnice patří k nejviditelnějším změnám v české krajině v posledních asi dvaceti letech. Na dálnici Rozvadov-Praha vznikají nové haly, což je důkaz zájmu o tento druh podnikání, důkaz ekonomického úspěchu.

CTPark Bor se na vlastních internetových stránkách charakterizuje následovně: „CTPark Bor, jeden z nejúspěšnějších business parků střední a východní Evropy, má strategickou polohu v západních Čechách, 50 km od centra Plzně, s vynikajícím napojením na dálnici a pouhých 15 km od německých hranic. Cesty a důležité obchodní cesty vedou nejen přes Německo, ale ještě dále do Itálie. Je to ideální místo pro výrobce v automobilovém dodavatelském řetězci a pro poskytovatele logistiky v e-commerce obsluhující český a/nebo německý trh. CTPark Bor má více než 15 nájemců, kteří zaměstnávají přes 5000 lidí, což po dalším rozšiřování parku poroste. Plzeňský kraj má jako součást západních Čech 5. nejvyšší HDP na obyvatele v republice. Je třetím největším regionem v České republice a devátým nejlidnatějším regionem s 5,4 % z celkového počtu obyvatel země. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v regionu patří strojírenství, potravinářský průmysl, výroba a rozvod energie a hutnictví. Z tohoto regionu pochází velké množství vysoce kvalifikované pracovní síly oblasti, a to zejména díky Západočeské univerzitě v Plzni, která poskytuje 13 000 studentům ročně širokou škálu možností hloubkového studia především ve strojírenské a elektrotechnické sféře. Centrum Boru je 5 km daleko a nabízí mnoho restaurací a obchodů.

Vlastnosti parku:
vynikající dálniční spojení,
velkokapacitní zařízení třídy A s možností rozšíření,
vysoce kvalifikovaná pracovní síla 50 km od Plzně,
veřejná doprava na místě,
78 297 m² k dispozici, 9 688 m² příležitost k rozvoji, 109,24 ha celková plocha, 611 148 m² zastavěná plocha.“

V CTParku je lékař, venkovní posilovna, multifunkční hřiště, možnost stravování, obchod s potravinami, místo na ohniště, holičství. Ve vlastní charakteristice používá CTPark na internetu také slovo „komunitní“ a slovo „ekosystém“:

„S přímým dálničním přístupem je CTPark Bor navržen pro logistiku ve velkém měřítku a má veškeré vybavení, vytváří zdravé a produktivní pracoviště, které kromě okolních komunit podporuje velký a prosperující podnikatelský ekosystém. Clubhaus je jedinečné komunitní a servisní centrum CTP, které slouží jako centrum pro klienty, jejich zaměstnance a místní komunity.“

Soužití s halami

Z rozhovorů se současným starostou Boru u Tachova, bývalým starostou a dalšími místními obyvateli si lze vytvořit určitý obraz soužití města s velkými logistickými centry.

V katastrálním území Boru se nacházejí dvě logistická centra. CTP viditelné z dálnice a CPI poblíž silnice z Boru na Přimdu. Logistická centra zabírají plochu asi tři sta hektarů. Je to víc než plocha města.