Všechno nejlepší, Václave, aneb Instituce a pravidla musí zvítězit nad lží a nenávistí
Dlouholetý šéfredaktor Listů Václav Žák v červenci oslavil 80. narozeniny. Významné Žákovo jubileum připomíná svým textem Jaroslav Bican: „Nikdo jiný než Václav Žák pro mě v českém prostředí neztělesňuje naléhavost, se kterou je potřeba o instituce a pravidla pečovat“
Sdílejte článek svému okolí:
Václav Žák oslavil 28. července 80. narozeniny. Rád bych mu popřál i takto veřejně na stránkách dvouměsíčníku Listy, jejichž šéfredaktorem byl mnoho let a na jehož stránkách jsme spolu několik let vedli cyklus rozhovorů. Jejich tématem byla především česká politika a její polistopadový vývoj s důrazem na právní stát, instituce a pravidla, bez kterých moderní demokracie nemůže fungovat nebo se časem vyprázdní a vymkne se z kloubů.
Nikdo jiný než Václav Žák pro mě v českém prostředí neztělesňuje naléhavost, se kterou je potřeba o instituce a pravidla pečovat, a také neúprosnost, se kterou je třeba starat se o to, aby tato pravidla byla skutečně nestranná, nebyla ohýbána v ničí prospěch a vynucována byla spravedlivě a v souladu s veřejným zájmem, se kterým jsou úzce spojena. Například není možné na danou instituci a roli nahlížet podle toho, kdo ji zrovna vykonává. Ať už je prezidentem kdokoli, měli bychom na jeho institucionální zakotvení, pravomoci i způsob volby nahlížet stejně, a ne podle toho, zda je hlavou státu zrovna Petr nebo Pavel.
Václava jsem poznal v roce 2010 coby student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Angažoval jsem se tehdy ve studentské iniciativě Inventura demokracie ustavené u příležitosti 20. výročí Sametové revoluce. Je příznačné, že tématem, nad kterým jsme se poprvé potkali, byly právě demokratické instituce. Pořádali jsme v té době debatu s názvem (Ne)závislé instituce zaměřenou především na Nejvyšší kontrolní úřad a problematiku jeho politizace, která se v jeho souvislosti často zmiňovala. Václava Žáka jsem do ní pozval jako hosta, protože se NKÚ věnoval v řadě svých komentářů v Českém rozhlase 6. Odpověď, kterou mně poslal, zachycuje to, s čím si ho dodnes spojuji:
Vážený pane Bicane,
rád přijdu. Píšete mi jako na zavolanou.
Přemýšleli jsme s prof. Dvořákovou, co by se dalo udělat pro zvýšení povědomí veřejnosti o ústavnosti, protože pokud se ve státě hraje politická hra, jejímž pravidlům kromě pár profesionálů nikdo nerozumí, nemůže demokracie nestrádat.
Potíž je v tom, že jakmile člověk napíše článek o ústavnosti, čtenářský zájem je malý. Prof. Dvořáková navrhla, že bychom se měli spojit s vámi a začít dělat diskusní pořady, v nichž bychom my dva, tedy Vladimíra a já, diskutovali s vámi o vašich, tedy Inventury demokracie, otázkách a názorech. Já jsem externím spolupracovníkem ČRo 6 a sehnal bych na to vysílací čas. Mohly by to být dvacetiminutové bloky, které by se volně řadily.
Prof. Dvořáková předpokládá, že diskuse o tématech, která zajímají vás, by mohla zajímat i jiné mladé lidi. Použili bychom je na Letní škole učitelů občanské nauky a dějepisu i v časopise Listy.
Pokud budete mít chuť se do takového projektu pustit, tak mi napište.
Srdečně zdraví
Václav Žák
→ Co potřebuje moderní demokracie,
→ proč je dnes dobré se vracet k idejím Václava Žáka,
→ že demokratický stát nevzniká z vítězství dobra nad zlem (ale z čeho tedy?),
→ a jak zacházet s cennými hodnotami.
