Za svou pravdou stát...
Pavla Bergmannová: Ostravské Divadlo Petra Bezruče se stalo Divadlem roku 2024. Jeho nejnovější inscenace je skvělou ukázkou toho, jak může divadelní klasika rezonovat s naší současností. Pootevírá dveře naději, že jsou mezi námi ti, kteří mají potřebu za pravdu stále bojovat.
Sdílejte článek svému okolí:
V březnu časopis Svět a divadlo udělil Ceny divadelní kritiky za rok 2024. V kategorii „Divadlo roku“ zvítězilo ostravské Divadlo Petra Bezruče. Ač nemám soutěžení v oblasti umění příliš ráda z důvodu neobjektivnosti měřitelnosti jeho umělecké hodnoty, udělal mi tento výsledek obrovskou radost. Jednak proto, že cena po řadě let zamířila do regionů, ale především nepochybuji o tom, že si ji „Bezruči“ po právu zaslouží.
Nutno dodat, že na tento úspěch určitě neměla vliv jen tvorba posledního hodnoceného kalendářního roku ostravského divadla, kterou mj. nečekaně zkomplikovalo úmrtí herecké hvězdy „Bezručů“ Norberta Lichého. Podstatná je několikaletá systematická práce režiséra a uměleckého šéfa Jana Holce, který v Divadle Petra Bezruče působí od srpna roku 2019.
Holcův recept na kvalitní a poctivé divadlo kombinuje několik základních ingrediencí. Jednak je to herecký soubor, který postavil na silných osobnostech schopných vyvážit ve svém projevu emoce i intelekt. Neméně podstatná je i volba široké škály titulů, mezi kterými nechybějí jak prověřená, byť většinou netradičně uchopená klasika (Sen čarovné noci, Hamlet, Ženitba), tak dramaturgické objevy z ranku současné dramatiky uváděné většinou v českých premiérách (Wéber: Střípky ženy, Mavritsakis: Slepá skvrna, Ziegler: Poslední zápas, Zeller: Otec) nebo adaptace literárních či filmových děl (Shelleyová: Frankenstein, Kafka: Proces, McEewan: Skořápka, Lásky jedné plavovlásky, Burgess: Mechanický pomeranč aj.).
Výběr doplňují i Holcovy autorské projekty z doby pandemie covidu. Inscenace Bezruči v 60 minutách reagovala během lockdownu na omezené možnosti divadelní tvorby a titul Stará láska nerezaví – uvedený v Galerii výtvarného umění v Ostravě – se zase zaměřil na problematiku stárnutí a osamělosti. Důležitou roli v tomto luxusním menu samozřejmě sehrávají také pečlivě volení – nejen generačně spříznění – režiséři a tvůrci (Michal Hába, Janusz Klimsza, Daniela Špinar, Dodo Gombár, Jiří Pokorný, Štěpán Gajdoš, Miřenka Čechová, Petr Boháč a další), které pojí osobitá reflexe světa kolem nás s jasně definovanými postoji. Divákům se tak dostávají pestré chody obsahující vedle lidsky silných příběhů často i velmi detailní reflexe společenských a politických témat.
Že je Divadlo Petra Bezruče ve skvělé kondici, dokazuje i Holcova zatím poslední inscenace – provokativní i vizuálně působivé nastudování Ibsenova dramatu Nepřítel lidu, které mělo premiéru letos v lednu.